česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

zavražděn lupičem

jeho jméno je uvedeno na pamětní desce příslušníků četnictva, kteří zahynuli v letech 1918–1945, v Čelechovicích na Hané,
jeho jméno je uvedeno v tzv. „Slavíně policistů, četníků, příslušníku SNB a hasičů“ v Muzeu Policie ČR v Praze

štábní strážmistr, četnická stanice Hovězí, okr. Vsetín

Těšetice (okres Znojmo)

Jeho jméno uvedeno v projevu zemského četnického velitele J. Reifa při odhalení pomníku padlým četníkům.

POVEDENÁ RODINA
(Morava)
Na četnickou stanici Hovězí v okrese Vsetín se 30. června 1937 dopoledne dostavil místní občan Jan Koňařík, aby zde oznámil krádež vloupáním do svého sklepa a odcizení potravin. Oznamovatele se ujal osobně staniční velitel vrchní strážmistr Adolf Winkler a výslechem zjistil, že okradený má podezření na své synovce Jana a Josefa Hrňovy. Rodinné patálie četníci nemají dvakrát v lásce. Proč si to nevyřeší v rodině sami a tahají do svých záležitostí četnictvo. Kdyby se jednalo o vraždu, tak to je samozřejmě jiná.
Vzhledem k tomu, že udaní sourozenci byli místnímu četnictvu známi jako rváči, zloději a pytláci, vyslal pan vrchní na případ dva podřízené četníky.
Štábní strážmistr Josef Knoll byl jako velitel hlídky vyzbrojen služební pistolí a šavlí a spolu s ním šel strážmistr Rudolf Doležal vyzbrojený služební puškou se vztyčeným bodákem a šavlí. Hlídka se odebrala v doprovodu dvaasedmdesátiletého obecního strážníka Josefa Blinky přímo do bytu sourozenců Hrňových, aby zde pátrala po odcizených potravinách. Nikdo z mužů zákona neměl ani tušení, že bratři Hrňové jsou ozbrojeni ostře nabitými opakovacími pistolemi ráže 6.35 mm, které před několika dny odcizili při vloupání do obchodu Antonína Cimaly ve Valašském Meziříčí.
Hledaní sourozenci byli zastiženi přímo v jejich bytě. Když velitel hlídky štábní strážmistr Knoll přistoupil ke staršímu z nich, čtyřiadvacetiletému Josefovi, patrně v úmyslu, aby u něho vykonal osobní prohlídku, Josef na něho nečekaně vystřelil z dosud ukryté pistole. Raněný štábní strážmistr uchopil střelce za ruce a zatlačil ho do kouta světnice na dřevěnou bednu. Při nastalém zápase Josef Hrňa střílel dále a zranil i strážmistra Doležala, který přispěchal svému kolegovi na pomoc. Druhý z bratrů, 22 roků starý Jan, využil okamžiku, kdy strážmistr Doležal věnoval svoji pozornost zápasící dvojici, rovněž zahájil palbu na strážmistra z opakovací pistole a šesti výstřely ho zasáhl do různých částí těla.
Raněného štábního strážmistra opouštěly síly, pustil Josefa Hrňu a vyvrávoral do vedlejší kuchyně, kam se obecní strážník ukryl hned při počátku střelby. Josef Hrňa se poté vrhl na zraněného strážmistra Doležala a vyrval mu z rukou pušku, z níž při tahanici vyšla rána, která naštěstí nikoho nezranila. Strážmistr Doležal, který se neměl jak bránit, uprchl z domku pro pomoc. Po jeho útěku pravděpodobně Josef Hrňa již umírajícímu štábnímu strážmistrovi Knollovi rozbil odcizenou puškou obličej a sejmutý bodák mu vrazil do krku.
Poté odcizil mrtvému štábnímu strážmistrovi služební pistoli se šesti náboji a oba bratři uprchli do blízkých hlubokých lesů nazývaných Dubčí.
Sousedy byla o incidentu vyrozuměna četnická stanice a na místo se záhy dostavil vrchní strážmistr Adolf Winkler. V jeho případě se jednalo již o druhý případ zavražděného kolegy. K prvnímu došlo před pěti lety, když byl velitelem četnické stanice v Karviné, jednalo se o zastřelení kolegy strážmistra Otakara Dýra ze sousední četnické stanice. Okamžitě vyrozuměl okresního četnického velitele ve Vsetíně poručíka výkonného Josefa Sedlmajera, který informoval nadřízené a začal organizovat soustředění četnictva za účelem dopadení pachatelů činu.
Tělo štábního strážmistra Josefa Knolla bylo převezeno do Těšetic v okrese Znojmo a zde 2. července 1937 pohřbeno. Zranění strážmistra Rudolfa Doležala nebyla naštěstí smrtelná.
Následně soustředěným četnictvem z okresů Vsetín, Valašské Meziříčí a Frýdek Místek byli oba sourozenci pronásledováni. Do pátrání bylo postupně zapojeno 450 četníků, včetně služebních psů z okolních pátracích stanic z území Moravy a Slovenska. Na pomoc při dopadení četnických vrahů byla vypsána odměna ve výši 3.000 Kč.
Až dne 7. července se u obce Mariková na Slovensku podařilo bratry od sebe odloučit. Při přestřelce byl Jan zraněn a poté spáchal sebevraždu. Jeho tělo bylo u obce Mariková nalezeno ve vysokém stádiu rozkladu až 8. září. Nedaleko tělesných ostatků byly nalezeny dvě ze zbraní odcizených v obchodě Antonína Cimaly ve Vsetíně. Josef Hrňa byl spatřen 15. července v obci Hovězí a 26. července bylo jeho tělo nalezeno nedaleko téže obce. Spáchal rovněž sebevraždu. U něho byl kromě několika odcizených zbraní nalezen i dopis na rozloučenou, ve kterém se přiznává k zavraždění štábního strážmistra Josefa Knolla. Zřejmě chtěl vzít vinu na sebe, aby ušetřil svého mladšího bratra Jana. Nevěděl však, že tento je již mrtev.

Při zdlouhavém pronásledování bratrů Hrňových bylo za účelem koordinace postupu jednotlivých četnických útvarů používáno i telefonické spojení. Problémy však vznikaly po skončení úředních hodin v telefonní službě, kdy nebylo možno navázat spojení. Této skutečnosti se chytil i tisk a ministerstvo pošt a telegrafů upozornilo četnickou správu, že podle § 5 odst. 2 telefonního řádu jsou telefonní ústředny i veřejné hovorny povinny prodloužit úřední hodiny na žádost politického úřadu, státního policejního úřadu, četnického velitelství nebo vojenského úřadu, a to nejen na písemnou žádost, nýbrž i na žádost telegrafickou neb jen telefonickou. Uvedené sdělení bylo pro potřeby četnictva zveřejněno ve výnosu Ministerstva vnitra č. 50.871 ze dne 20. srpna 1937.

(Text z knihy „Páté přikázání“, Praha 2008, poskytl pro naši encyklopedii 16. 4. 2011 její autor, plk. JUDr. Michal Dlouhý. Děkujeme.)

padlí příslušníci četnictva
pomník: Příční 31/01

1. 5. 1939
Odhalení pomníku četníků padlých při výkonu služby
jeden z příslušníků četnictva země Moravskoslezské, kteří padli ve službě v letech 1918–1938

Menš