Otakar Blažek

* 26.2.1914 Jihlava – † 1976 Brno

majitel koncese na výrobu kreslených filmů

pseudonym

Brenten

zajímavé okolnosti

Už od středoškolských studií byl velkým a zcela nekritickým obdivovatelem Walta Disneye. Tento idol formoval a zároveň i limitoval jeho tvůrčí obzory a on sám je nikdy nepřekročil. Toužil se stát českým Disneyem. Za svým snem šel s velkou dávkou až chorobné umanutosti navzdory všemu – nedostatku peněz, vlastního uměleckého nadání, a hlavně prachmizerné době. Byt měl vyzdobený fotografiemi z Disneyho filmů a shromažďoval novinové výstřižky o všem, co se jeho idolu týkalo. Konkrétních věcných a praktických informací o jeho práci však měl málo a byly jen povrchní.
Do dějin českého filmu chtěl vstoupit natočením prvního českého celovečerního kresleného filmu. Měla to být Dívčí válka na motivy Jiráskových Starých pověstí českých. Na cíl zaměřil veškerou energii a byl rozhodnut vložit do podniku i celý svůj majetek. Navíc chtěl svou vizi realizovat i navzdory bizarním a životu nebezpečným podmínkám protektorátu. V lednu 1939 si Otakar Blažek nechal na brněnském Magistrátu registrovat živnost Výroba kreslených filmů. Dne 12. října pak získal koncesi na výrobu kreslených filmů. Oprávnění bylo úředně zrušeno až 28. ledna 1950.
Všechno financoval z vlastních peněz – z platu konstruktéra v brněnské Zbrojovce a z dědictví po otci. Byl schopný technik, proto viděl podstatu tvorby kreslených filmů hlavně ve vyřešení technických otázek. Soustředil se na konstrukci a výrobu zařízení pro snímání kresleného filmu. Dlouhou dobu žil v domnění, že právě on je vynálezcem zařízení pro natáčení (pseudo) trojrozměrného kresleného filmu.
Do výroby zařízení zapojil řadu přátel a známých především ze svého pracoviště ve Zbrojovce. Vzniklo ohromné, ale plně funkční monstrum, zabírající celou místnost ve studiu. Jediné, co nám z tohoto pozoruhodného soustrojí zbylo, je jednoduchý náčrtek, který podle vzpomínek nakreslil Jaroslav Fiala. Ten v Brentenově studiu v poválečné éře pracoval a později se stal hlavním inženýrem filmového studia Barrandov.
Teprve v roce 1941 se Brenten od Ing. Karla Smrže, který studio navštívil z pověření ministerstva obchodu, dověděl, že jeho snímací lavice je v podstatě Multiplan camera, jakou používal tvůrce Pepka námořníka Max Fleischer už v roce 1933 a jeho konkurent Disney od roku 1937. Ti ale používali plány kladené horizontálně, což bylo určitě praktičtější než Brentenova varianta. Protože to všechno Brenten nevěděl, vynálezcem vlastně byl, háček je v tom, že nebyl první.

bydliště

Královo Pole, Bartošova 74 - u rodičů (od roku 1941)
věznice Mírov

vzdělání

reálné gymnázium v Jihlavě (druhou část středoškolských studií dokončil již v Brně),
Vyšší průmyslová škola v Brně

zaměstnání

technický úředník,
reportér brněnského rozhlasu,
1937–1938 několik měsíců pracoval jako adept režie na Barrandově,
1938–1941 konstruktér zbraní v brněnské Zbrojovce,
úředník v Moravských cementárnách,
od roku 1951 kulturní pracovník Závodního klubu Královopolské strojírny Brno,
od roku 1959 zvukař v Divadle mladých Julia Fučíka (dnes Městské divadlo Brno)

poznámky

Pseudonym „Brenten“ zvolil podle názvu kulometu „Bren“ (Blažek byl konstruktér zbraní).
V době války byl podezřelý pro špionáž ve válečně důležité továrně. Důvodem bylo to, že z továrny vynášel pauzový papír. Gestapo si myslelo, že vynáší nákresy zbraní, ve studiu je fotografuje, zmenšuje na mikrofilm a předává je nepříteli.
Vyšetřování potvrdilo, že Brenten skutečně výkresový papír z továrny vynášel, ale byl to papír úplně čistý, který pak používal ve svém studiu k rozkreslování fází kresleného filmu. Za války byl samozřejmě tento papír nedostatkovým zbožím. Ze špionáže byla nakonec jen krádež. Brenten byl postaven před soud a odsouzen jen k několika měsícům vězení, které odseděl na Mírově.
O osobu Otakara Blažka se jako první badatelsky zajímal pan Mgr. Jiří Tesař, mj. autor námětu dokumentu s názvem „Brenten-Film-Studio aneb O filmu, který se nenatočil“ (režie Rudolf Chudoba, 2006).

Založil a vedl Divadla hudby - po několik let velmi úspěšná scéna pod křídly kulturního střediska Královopolské strojírny.

soubory ke stažení

Blažek, už ne Brenten.pdf [251 kB]

obrazy