Saša Machov

sebevražda v rámci důsledku politické perzekuce

Zhoř u Pacova, Praha, Athény, Brno, opět Praha

baletní přípravka v Národním divadle v Praze u primabaleríny Jelizavety Nikolské

1927–1929 herec a tanečník v Osvobozeném divadle Voskovce a Wericha v Praze, dále pak choreograf (1936–1938),
1934–1936 šéf baletu Státního divadla v Ostravě (1929–1934), v divadle E. F. Buriana v Praze,
za 2. světové války - emigrace do Řecka,
baletní choreograf řeckého královského baletu v Athénách a zakladatel baletní školy,
vstup do československé zahraniční armády - v československém africkém sboru (od roku 1941), odvelen z Tobruku do Londýna - Sadler´s Wells Opera - zejména režisér,
návrat do Prahy,
1945/1946 umělecký šéf baletu a operní režisér Státního divadla v Brně,
1946/1947 choreograf Národního divadla v Praze,
od roku 1948 šéf baletu Národního divadla v Praze

na Vinohradském hřbitově v Praze

V Londýně rovněž připravoval koncerty pro československé vojáky a spolupracoval jako choreograf s filmem a revuálními scénami.
Za pět sezón (1947–1951) svého působení v Národním divadle v Praze pozvedl soubor na skutečně světovou úroveň. Snažil se v dramaturgii i režii vytvořit osobitý český balet. Na scénu uvedl díla Stamice, Janáčka, Dvořáka, Musorgského, Čajkovského i Prokofjeva.
Spolupracoval s významnými scénografy např. s Františkem Tröstrem, Karlem Svolinským a Františkem Tichým.
Významná byla také jeho pedagogická činnost. K jeho žákům na baletní škole patřila i herečka Helena Růžičková.

Věra Fridrichová
spolupracovnice

MŠ