Prof. Ing. Dr. Jaroslav Valenta
* 3.3.1887 Pistovice (okres Vyškov) – † 2.1.1934 Schladming (Rakousko)
technický rada zemského úřadu v Brně; pedagog české techniky v Brně
„Oko návštěvníkovo jistě nejdříve upoutá Obchodně průmyslový palác, který jest srdcem celé výstavy. Je to jedna z nejlepších betonových staveb evropských, smělost jejích oblouků fascinuje. Vstupujíce do rotundy paláce, máme slavnostní dojem monumentální prostory,..../ Z rotundy dělí se frekvence dvěma proudy křídel, jejichž smělá klenba řetězových křivek jest písní o nové architektuře, vzdušné a krásné pohádce skla, železa a betonu.“
(Ze slov Zdeňka Rossmanna v průvodci Výstavou soudobé kultury v Československu).
Pistovice čp. 50 (rodný dům)
Zemská vyšší reálná škola v Prostějově (1898–1905),
Česká vysoká škola technická v Praze (odbor stavitelského inženýrství, 2. 6. 1911 získal titul Ing. Dr.)
Šolinova cena (byl jejím prvním oceněným, získal ji za habilitační práci „Vliv kroucení trámu na průběh momentů v připojené desce“)
Z projektů silničních mostů to byly např. přes řeku Moravu ve Veselí nad Moravou a u Uherského Ostrohu, přes Jihlavku v Pravlově, přes Oslavu ve Velkém Meziříčí , přes Svratku u Uherčic a u Veverské Bítýšky, přes Jevišovku u Vyrovic atd. Většina mostů byla zničena na konci druhé světové války při přechodu fronty, nebo v průběhu poválečných let v rámci regulace říčních toků.
Podílel se na statice a konstrukčním řešení staveb projektovaných předními architekty (palác Morava v Brně, elektrárna v Kroměříži, zotavovna Morava v Tatranské Lomnici).
Nejdůležitější etapou profesní činnosti byla Valentova účast na přípravě a realizaci projektu „Výstavy soudobé kultury v Československu“ v letech 1927–1928; bylo mu svěřeno statické a konstrukční řešení hlavního výstavního paláce a dohled nad konstrukcemi ostatních výstavních pavilonů a doplňkových staveb. Tzv. Obchodně-průmyslový palác (dnes pavilon A) změnil proti původnímu projektu tak, že určil celkovou podobu odvážnou žebrovou klenbou ve tvaru paraboly, která dala pavilonu dnešní nadčasovou podobu. Podrobný popis podává Jindřich Chatrný ve svém článku, kde publikuje přepis nezkráceného rozhovoru redaktora časopisu Pestrý týden s architektem Valentou o budování výstaviště.
pomocný kreslič Moravského zemského stavebního úřadu (od 1. 11. 1911),
výpomocný inženýr,
od 5. 5. 1914 provizorní zemský stavební adjunkt,
od 10. 2. 1919 provizorní zemský stavební komisař,
od 1. 7. 1919 zemský stavební komisař,
od roku 1920 zemský vrchní stavební komisař
Spolek československých inženýrů, odbor Brno,
„Brandl“ (Spolek pro podporu chudých žáků na středních a jim rovných školách českých v Brně),
Česká matice technická,
Jednota přátel Masarykovy akademie práce v Praze,
a další
Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. H3, hrob č. 95
Paní Eva Tomigová († 2005) předala krátce před svou smrtí do sbírkového fondu Muzea města Brna soubor dokumentace z pozůstalosti svého tchána, prof. Ing. dr. Jaroslava Valenty. Soubor sice není velký, ale svým obsahem je velice závažný. Tvoří jej písemná dokumentace osobního charakteru, dobové tiskoviny a zejména unikátní album fotografií z let 1927–1928, které dokumentují realizaci jednotlivých pavilonů pro Výstavu soudobé kultury v Československu a během konání výstavy.
Zpopelněn po převozu ze Schladmingu do Brna v Krematoriu města Brna dne 9. 1. 1934.
Ernst Wiesner
přátelé a spolupracovníci
Ludmila Valentová (Vávrová)
sňatek: 7. 9. 1912, Praha-Královské Vinohrady (kostel sv. Ludmily)
Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
technický rada zemského úřadu v Brně; pedagog české techniky v Brně; místo posledního odpočinku
Menš
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.