jeden z prvních absolventů námořní školy v polském Štětíně

vyučen ve Zlíně u Bati (technik výroby gumárenské),
námořní škola ve Štětíně (1948–1950)

MATADOR Brno,
METRANS Praha,
od listopadu 1951 působil jako námořník čsl. námořní flotily (palubní asistent na lodi S/S Republika, později provoz námořních lodí převzala firma Čechofracht a od roku 1959 Československá námořní plavba),
po roce 1968 postupně úplně zbaven možnosti nalodění,
nakonec pracoval jako vedoucí skladu ČNP ve Štěchovicích (do roku 1987, kdy odešel do důchodu)

hřbitov Praha-Braník

Závěrečné a diplomové zkoušky vykonal v polském Štětíně na školní lodi DAR POMORZA.
V pozici palubního námořníka vykonal svou první plavbu do Indie na polské lodi GENERAL WALTER. Od listopadu 1951 měla ČSR první československou námořní loď REPUBLIKA, na ní vyplul i Antonín Kantner (jako palubní asistent). Po této první plavbě na Dálný východ skončila REPUBLIKA v loděnicích v Šanghaji v dlouhodobých opravách, během oprav zůstal Kantner v Šanghaji do léta 1953.
Po návratu do vlasti se v Brně oženil.
V lednu 1954 na druhé čs. námořní lodi JULIUS FUČÍK vyplul Antonín Kantner jako třetí palubní důstojník, v následujících sedmi letech sloužil ve funkcích druhého a prvního důstojníka na dalších lodích. Diplom kapitána dálné plavby mu byl vydán na ministerstvu dopravy v roce 1961. Jako velitel vyplul poprvé na moře s lodí PIONÝR. V letech 1962–1963 působil ve funkci stavebního dozoru v bulharské Varně, kde se stavěla čs. loď JISKRA.
V letech 1963–1964 z rodinných důvodů zůstal doma, pracoval v ústředí ČNP ve vedení navigačního resortu. V roce 1968 se angažoval v průběhu Pražského jara, za to byl později odvolán z funkce v nautickém oddělení ČNP, následně degradován na prvního palubního důstojníka.
Po několik letních sezón plul na lodi VÍTKOVICE, která byla najímána na transport zinkového a olovnatého koncentrátu z Grónska do Belgie. Při jedné plavbě došlo v souvislém ledovém poli k vážnému poškození lodi, palubní důstojník Kantner byl vyšetřován a degradován na nižší funkci a nakonec byl zbaven možnosti dalšího nalodění. Pracoval pak až do důchodu ve skladu ČNP ve Štěchovicích, odtud vypravoval kamiony s náklady náhradních dílů, některých druhů proviantu a vybavení interiérů lodí, ale lodě a přístavy již nikdy neviděl.
V listopadu 1989 se sametovou revolucí svitla naděje, že se dočká rehabilitace své osobnosti, bude mu vrácena kapitánská hodnost a úcta, kterou dříve požíval. Spolu s manželkou se účastnil velkého shromáždění na Letné a zde zemřel v náručí své manželky na srdeční selhání.

Božena Kantnerová (Plichtová)
sňatek: 1953, Brno

Antonín Kantner
Jiří Kantner
Monika Kantnerová

Antonín Kantner
Anežka Kantnerová

Menš