rytíř (1879)

von

německá

Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko

Odborník na organizaci bezpečnostního aparátu města Brna.
Společně s brněnským místostarostou Johannem A. Herlthem se jako vládní úředník podílel na koncipování zvláštního statutu města Brna (1850).

Brno:
- Žerotínovo náměstí 8
- Lužánecká 10

mnoha obcí okresu Loučná nad Desnou za snahu o zlepšení zdejšího školství a péči o invalidy

filosofie (Brno),
právnická fakulta (Olomouc)

rytíř Řádu železné koruny 3. třídy,
Válečná medaile 1866

1841–1842 Brno (magistrát města, civilní a komunální praxe),
1842–1848 Brno (moravskoslezské gubernium a krajské úřady),
1848–1849 civilní komisař císařské armády knížete Windischgrätze (účastnil se obléhání Vídně a tažení do Uher),
1850–1851 Brno (krajská vláda, vedení referátu pro obecní a četnickou organizaci),
1851–1853 Brno (místodržitelství, prezidiální kancelář),
1853–1854 Košice (uherské místodržitelské oddělení, vedl referát organizace správy),
1854–1856 Košice (uherský komitátní úřad) a Marmaros-Sihot (Rumunsko, uherský komitátní úřad, pověřen vedením),
1856–1861 Košice (uherské místodržitelské oddělení, vedl referát kultu a vyučování, dále agendu silničních a vodních staveb, hornictví a zemědělství, člen státní zkušební komise, od roku 1860 pověřen vedením košické místodržitelské expozitury),
od roku 1861 se připravoval na vstup do služby při státním zastupitelstvu, ale byl ponechán u politické správy,
1862–1868 Loučná nad Desnou,
1868–1885 Moravská Třebová

člen a předseda mužského pěveckého spolku (Männergesang-Verein) v Moravské Třebové,
člen historicko-statistické sekce Moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby, přírodovědy a vlastivědy,
po svém penzionování a návratu do Brna se stal členem obecního výboru (v letech 1886–1889)

zobrazit

Johann Alexander Herlth
společně se podíleli na koncipování zvláštního statutu města Brna (1850)

Luise Pfefferkorn (Sturm)

Johann Pfefferkorn

Žerotínovo náměstí
bydliště

Jord