česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

Československo: poslední lidská oběť vozhřivky

vozhřivka (Malleus chronicae)

Jehnice u Brna čp. 17 (rodný dům se nacházel na dnešní Lelekovické ulici, v současnosti již neexistuje),
Jaroslavl (Rusko),
Ivanovice na Hané (okres Vyškov)

I. české gymnasium v Brně (1906 maturita),
Vysoká škola veterinární ve Vídni s podporou vojenského stipendia (1910 promoce)

plaketa v budově ústavu v Ivanovicích na Hané (odhalena 3. 5. 1925)

vojenský zvěrolékař,
K. u. K. Sektion mobiles Pferdespital v Sarajevu (doloženo v roce 1915),
1916–1918 velitel nemocnic pro koně na ruské frontě,
veterinární inspektor a místoředitel Státního diagnostického a serotherapeutického veterinárního ústavu Ministerstva zemědělství v Ivanovicích na Hané

Řečkovický hřbitov, Úlehle

Jako vojenský stipendista na útraty státu se musel zavázat k delší činnosti vojenského zvěrolékaře. Jeho zkušenosti a jazykové znalosti ho přivedly již před první světovou válkou do mezinárodní delimitační komise v Albánii, v níž pracovali jako odborníci lékaři a zvěrolékaři všech tehdy zainteresovaných stran.
Po návratu z Albánie vypukla první světová válka, kterou prožil jako velitel nemocnic pro koně na ruské frontě. Tam vybudoval spolu s MVDr. Františkem Ševčíkem (po vzniku ČSR profesorem bakterologie na nově založené Vysoké škole zvěrolékařské v Brně) velkou vojenskou laboratoř, kterou chtěli přepravit z Jaroslavli domů a použít jako základnu státního veterinárního diagnostického ústavu.
Josef Pulkrábek se zasloužil o vznik veterinárních diagnostických ústavů v Praze, Hranicích a Ivanovicích na Hané.

MVDr. Josef Pulkrábek se laboratorně zabýval hlavně vozhřivkou (malleus), což byla velmi zhoubná infekční choroba koní, přenosná i na člověka, a pro člověka tehdy neléčitelná a smrtelná.
Při práci s vozhřivkovými kulturami se nakazil. Jeho nemoc byla nějakou dobu pokládána za chřipkové onemocnění, on sám vyslovil podezření na vozhřivku, což se potvrdilo laboratorními vyšetřeními. Poslední týdny života prožíval na infekčním oddělení nemocnice u sv. Anny v Brně, kde zemřel.
Pozoruhodné je, že svou chorobu jako veterinární lékař popsal a zanechal také poslední vůli (sepsanou 13. 11. 1923 v Ivanovicích na Hané), v níž vylučuje jakékoli cizí zavinění své infekce.

Pulkrábkova (Jehnice)

zobrazit

František Ševčík
společně vybudovali na ruské frontě za první světové války velkou vojenskou laboratoř pro nemoci koní v Jaroslavli

Marie Vláčilová (Pulkrábková, ovdovělá Pulkrábková)
sňatek: 28. 10. 1919, Brno (kostel sv. Tomáše); manželé byli vzdálení příbuzní

Josef Pulkrábek
Marie Pulkrábková (Kučerovská)

Alois Pulkrábek
Marie Pulkrábková
František Pulkrábek
Aloisie Zelinková (Pulkrábková)
Antonín Pulkrábek

další sourozenci (2)...

Pekařská
místo úmrtí (v zemské nemocnici)

Řečkovický hřbitov
Úlehle
vojenský zvěrolékař, mikrobiolog a patolog, specialista na nemoci koní; místo posledního odpočinku

Čerm, Menš