Josef Eugen Wilhelm Teuber

* 29.6.1866 Brno – † patrně po 1942 Rakousko


průmyslník ve vlnařství a cukrovarnictví, velkostatkář


šlechtický predikát

von (od 27. 10. 1873)


státní příslušnost

Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, ((ČSR|Československá republika)


zajímavé okolnosti

Od 90. let 19. století se firma zaměřila na výrobu vlněné příze na prodej a její produkce stoupla ke konci století na 1,5 milionu kg ročně.
V provozu byl parní stroj, počet přádelních vřeten byl 20 tisíc kusů a niťových 2500 kusů. Podnik zaměstnával deset úředníků, deset mistrů a na 500 dělníků. Firma přispívala do dělnické podpůrné pokladny, která také měla podporovat vdovy a sirotky.


bydliště

zámek v Řečkovicích (nyní část Brna)


zaměstnání

po smrti svého otce Wilhelma Josefa (1884) a po vystoupení strýce Moritze Teubera v roce 1891 z firmy (Josef Teuber et Söhne), se jako nejstarší syn stal jediným majitelem firmy, kterou vedl nadále tradičním způsobem s využitím pokroků tehdejší techniky,
v roce 1900 byla prokura firmy udělena Hubertu Hechtovi,
Josef Eugen Wilhelm Teuber vrátil roku 1911 živnostenské oprávnění a roku 1912 požádal o výmaz firmy z obchodního rejstříku

v letech 1901–1913 působil jako akcionář a člen správní rady firmy Brünner Kammgarnspinnerei v Brně,
v letech 1898–1903 a 1907–1920 byl členem správní rady K.k.priv. Wollwarenindustrie Gesellschaft v Brně a v letech 1920–1928 prezidentem správní rady téže firmy,
byl také komandistou firmy Raigerner Zuckerfabriks Gesellschaft v Rajhradě (okr. Brno-venkov)


odborné a zájmové organizace

člen výboru Woll-Industriellen-Verein Mährens (1898),
zástupce starosty spolku Brünner Leserverein v Brně (1915)


poznámky

Určitou dobu byl spolumajitelem velkostatku v Křižanově (okr. Žďár nad Sázavou) a poté majitelem velkostatku a zámku v Řečkovicích (nyní část Brna), který obýval s rodinou.



partneři

Karoline Teuber (Plankova z Plankenbergu)
sňatek: 1893, Bad Hall (Rakousko)





Jord


Aktualizováno: 13. 12. 2018