hrabě

Rakousko

Rytířský kříž Marie Terezie (květen 1795)

voják

Vojenská kariéra:
- Vstup do armády v roce 1760 - řadový pěší pluk Mercy č. 56 (majitelem pluku byl patrně nějaký jeho příbuzný).
- Účast v bojích sedmileté války.
- Povýšen na kapitána 1767 - řadový pěší pluk č. 16, 1. 12. 1773 do hodnosti major (Major) - řadový pěší pluk Laudon č. 29, 1781 podplukovník (Oberstleutnant) u téhož pluku, 1. 5. 1784 jako plukovník (Oberst). Poté vedl řadový pěší pluk č. 29 do tureckých bojů.
- Dne 9. 9. 1788 se vyznamenal u Semlínu, 1789 se účastnil útoku na Bělehrad.
- Dne 10. 9. 1789 povýšen na generálmajora (Generalmajor), 3. 4. 1796 polní podmaršálek (Feldmarchallleiutenant).
- Účastnil se bojů v koaličních válkách (1792 až 1801) na bojištích v Itálii.
- v letech 1804–1808 vojenský velitel Brna, 6. 9. 1808 odchod na odpočinek jako polní zbrojmistr (Feldzeugmeister)

Obecně je hodnocen jako schopný a zkušený velitel rakouské armády.
V období 1804 –1. 5. 1809 zástupce vlastníka řadového pěší pluku č. 35, 1809 – 4. 5.1819 plukovník-majitel (Inhaber) téhož pluku, velitelství tohoto pluku bylo Plzni.

POZNÁMKA:
1. plukovník byla vojenská hodnost-velitel pluku.
2. plukovník mohl být i (nevelící) majitel pluku, byla to vesměs čestná funkce, nadaná určitými pravomocemi. Její původ je z období třicetileté války, tj. období vojenského podnikání. Majitel verbovacího patentu najal, vyzbrojil, vystrojil a vycvičil na své náklady vojenskou jednotku a tu pak pronajal za úplatu vydavateli verbovacího patentu. Tato jednotka byla majetkem, bylo možno ji prodat, zdědit apod. - teoreticky mohla být plukovníkem i žena nebo církevní osoba. Po roce 1700 vlastnictví a správu vojenských jednotek přejímá do své správy panovník a instituce vlastnictví pluků se postupně stává čestnou funkcí.
(Podrobnosti životopisu pro naši encyklopedii laskavě zpracoval v květnu 2011 jeden z našich čtenářů, děkujeme.)

Menš