česká

Rakousko-Uhersko

zahynul v boji na kótě 153

Brno
- Pekárenská 6
- d'Elvertova 13

1903–1911 - I. české gymnázium v Brně (nyní gymnázium na tř. Kpt. Jaroše),
Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1912–1914, studia přerušila válka)

Francouzský válečný kříž (Croix de Guerre) s palmou, 4. 11. 1918 (in memoriam)

původně pohřben v Chestres, převoz ostatků do Brna v roce 1923

Ústřední hřbitov v Brně, Vídeňská 96, skup. 54, hrob č. 77–78, (mezi čestné hroby zařazen v roce 2005)

Po maturitě nastoupil v roce 1911 službu v rakousko-uherské armádě (absolvoval zdravotní kurs ve Vídni). Po vypuknutí války roku 1914 narukoval do Bratislavy a jako nižší důstojník a velitel sanitního oddílu byl poslán na východní frontu do Haliče.
Dne 12. 9. 1914 zajat ruskou armádou, pobýval v zajateckých táborech v Krasnojarsku, Irkutsku, Berezovce, Novonikolajevsku a Semipalatinsku.
V září 1916 se přihlásil do vznikajících čs. legií v Rusku. Pro průtahy, které přijímání dobrovolníků kladla carská vláda, 16. 11. 1916 se přihlásil do srbské divize v Oděse. Dne 3. 1. 1917 odjel jako velitel čety této divize přes Petrohrad a Murmansk do Glasgowa, odtud do Le Havru a posléze do Toulonu. Odtud vyrazili do přístavu Miry u Soluně (Řecko), zde byla jednotka (2. rota 3. praporu 7. pluku srbské divize) poslána na frontu, kde se účastnili tuhých bojů. Dne 6. 4. 1918 Miloš Wurm odeslán s dalšími našimi dobrovolníky do Francie k tamním čs. legiím. Dne 3. 5. 1918 dorazili do Cognacu, M. Wurm zařazen k 22. pluku čs. legií, získal hodnost podporučíka a 13. 8. 1918 jej přidělili k 11. rotě 22. pluku jako velitele čety, jeho jednotka zaujala v říjnu postavení v okolí města Vouziérs. Dne 24. 10. 1918 dostal rozkaz obsadit s četou jisté návrší, při útoku byl zasažen granátem a zabit. Podrobné svědectví o jeho smrti přivezl do Brna legionář Emil Konopásek. Útok se uskutečnil 25. 10. 1918 ve tři hodiny a patnáct minut odpoledne na kótě 153 u vesnice Chestres. Zemřel bez utrpení následkem tlakové vlny po výbuchu granátu. Nalezen byl u nálevkovité prohlubně po granátu bez známek zranění, pouze měl na rtech kapky krve. Pohřben byl 26. 10. 1918 do vlastního hrobu u Chestres, hrob mu spolubojovníci označili dřevěným křížem se jménem padlého (nápis vypálen do dřeva železem). Na kříž umístili jeho ocelovou helmu a stužky v národních barvách. Dne 4. 4. 1923 byla rakev s ostatky M. Wurma převezena do Brna a 7. 4. 1923 uložena do rodinné hrobky na ústředním hřbitově.

Wurmova (Stránice)

zobrazit

František Bořivoj Wurm
Jindřiška Wurmová (Fleischerová)

Jaromír Wurm
Milada Wurmová

Pekárenská
rodný dům d'Elvertova
bydliště doložené v roce 1911 (dnes Staňkova)

M. Wurm
pamětní deska: třída Kpt. Jaroše 14/02

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
válka a odboj 1914–1919; legionář francouzský; oběti války; místo posledního odpočinku

17. 6. 1928
Slavnostní otevření "Musea odboje" na Špilberku
v muzejní expozici byly umístěny jeho osobní památky

JMik, Menš