Encyklopedie dějin města Brna

Josef Grňa

    Prof. JUDr. Josef Grňa


    • * 11.8.1897 Předklášteří (okres Brno-venkov) – † 8.6.1967 Kroměříž (okres Kroměříž)


    • právník, profesor brněnské techniky, významný představitel domácího odboje za 2. světové války


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR


    • bydliště

      Brno:
      - Údolní 46
      - Akademická 40

      Rataje u Kroměříže čp. 21


    • vzdělání

      II. české státní gymnázium v Brně,
      Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1918–17. 12. 1920)

    • vyznamenání a pocty

      Československý válečný kříž 1939 in natura,
      Řád Slovenského národního povstání I. třídy,
      Medaile Za chrabrost,
      Medaile Za zásluhy I. třídy,
      Medaile Za věrnost,
      odznak čs. partyzána a čestný odznak francouzských partyzánů,
      Řád T. G. Masaryka II. třídy in memoriam (udělen prezidentem republiky 28. 10. 1991)


    • dílo

      zobrazit - Civilní soudce a správní akt. Bratislava, Právnická fakulta Univerzity Komenského, 1935.
      - Generál Jiskra“, Brno 1971.
      - Partyzánské historky. Brno, Klub Kounicových kolejí 1946.
      - Sedm roků na domácí frontě. Brno 1968.
      - Základy práva veřejného. Prozatímní nástin přednášek. 1949.
      - Zákony stavební. Brno 1949.


    • zaměstnání

      1920–1938 Finanční prokuratura v Brně - koncipient, adjunkt (1922), vrchní komisař (1926), rada (1930), vrchní rada (1937)

      1932 se habilitoval na Komenského univerzitě v Bratislavě

      1938–1951 Benešova technika v Brně (1938 mimořádný a od roku 1941 řádný profesor věd právních, v letech 1948–1950 děkan odboru inženýrského stavitelství)

    • odborné a zájmové organizace

      SNR


    • poznámky

      Za 2. světové války se zapojil do domácího odboje (v březnu 1939 stál u zrodu odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme na Moravě). Dne 2. 10. 1941 unikl zatčení gestapem a do konce války žil v ilegalitě.
      Byl čelným představitelem odbojového uskupení Rada tří.
      Po válce byl významným představitelem Svazu národní revoluce, který sdružoval členy odboje. V lednu 1950 zatčen a v roce 1951 odsouzen za „nepřekážení a neoznámení trestného činu protistátní činnosti jiných osob". Jeho rodina byla násilně vystěhována z Brna do Ratají u Kroměříže, v roce 1965 byl rehabilitován.


    • obrazy

      img4488.jpg img4489.jpg


    • prameny, literatura

      zobrazit "GESTAPO Brno 1939–1945. Katalog "
      "Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity/Univerzity Karlovy IV."
      "Matriky, Brno (městská rada). Oddaní 1921–1922"
      "Za obnovu státu Čechů a Slováků"
      "Cyril Musil. Kapitoly z historire odboje na Českomoravské vysočině"
      "Sedm roků na domácí frontě"
      "Důsledná rehabilitace profesora Grni"
      "Osobní spisy zaměstnanců"


    • osoby

      Vojtěch Boris Luža
      společně vybudovali novou organizaci nazvanou Rada Tří Josef Pavlán
      spolupráce v odboji Růžena Stoklásková
      spolupráce v odboji


    • partneři

      Jarmila Grňová (Hejdušková)
      sňatek: 18. 11. 1922, Městská rada Brno


    • rodiče

      Ferdinand Grňa
      Anna Grňová (Kritsch, ovdovělá Bruknerová)


    • sourozenci

      Anna Kancnýřová (Grňová)
      Ludmila Grňová


    • ulice

      Akademická
      bydliště (dnes Čápkova) Údolní
      bydliště doložené v roce 1922


    • události

      2. 10. 1945
      Odhalení pamětní desky generálu Vojtěchu Borisi Lužovi
      slavnostní řečník


    • autor

      Čoup, Menš


Aktualizováno: 04. 01. 2017

Josef Grňa - období po válce. Foto Archiv VUT Brno.