česká

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR

Brno:
- Údolní 46
- Akademická 40
- Františky Stránecké 12 (1948)

Rataje u Kroměříže čp. 21

II. české státní gymnázium v Brně,
Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1918 – 17. 12. 1920)

Československý válečný kříž 1939 in natura,
Řád Slovenského národního povstání I. třídy,
Medaile Za chrabrost,
Medaile Za zásluhy I. třídy,
Medaile Za věrnost,
odznak čs. partyzána a čestný odznak francouzských partyzánů,
Řád T. G. Masaryka II. třídy in memoriam (udělen prezidentem republiky 28. 10. 1991)

zobrazit

1920–1938 Finanční prokuratura v Brně - koncipient, adjunkt (1922), vrchní komisař (1926), rada (1930), vrchní rada (1937)

1932 se habilitoval na Komenského univerzitě v Bratislavě

1938–1951 Benešova technika v Brně (1938 mimořádný a od roku 1941 řádný profesor věd právních, v letech 1948–1950 děkan odboru inženýrského stavitelství)

SNR

Za 2. světové války se zapojil do domácího odboje (v březnu 1939 stál u zrodu odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme na Moravě). Dne 2. 10. 1941 unikl zatčení gestapem a do konce války žil v ilegalitě.
Byl čelným představitelem odbojového uskupení Rada tří.
Po válce byl významným představitelem Svazu národní revoluce, který sdružoval členy odboje. V lednu 1950 zatčen a v roce 1951 odsouzen za „nepřekážení a neoznámení trestného činu protistátní činnosti jiných osob". Jeho rodina byla násilně vystěhována z Brna do Ratají u Kroměříže, v roce 1965 byl rehabilitován.

zobrazit

Vojtěch Boris Luža
společně vybudovali novou organizaci nazvanou Rada Tří Karel Pánek
spolupráce v odboji Josef Pavlán
spolupráce v odboji Růžena Stoklásková
spolupráce v odboji Anna Ursínyová
spolupráce v odboji
další osoby (1)...

Jarmila Grňová (Hejdušková)
sňatek: 18. 11. 1922, Brno (městská rada)

Ferdinand Grňa
Anna Grňová (Kritsch, ovdovělá Bruknerová)

Anna Kancnýřová (Grňová)
Ludmila Grňová

Akademická
bydliště (dnes Čápkova) Údolní
bydliště doložené v roce 1922 Františky Stránecké
bydliště doložené v roce 1948

2. 10. 1945
Odhalení pamětní desky generálu Vojtěchu Borisi Lužovi
slavnostní řečník

Čoup, Menš