Za 2. světové války jako příslušník domácího odboje byl od 1. 10. 1941 v ilegalitě. V roce 1951 člen vládní komise pro zřízení Československé akademie věd a jeden z jejích prvních členů. Při brněnské technice vybudoval katedru slévárenství.

Brno:
- Drobného 54 (1923–1930)
- Tučkova 20 (1930–1932)
- Mučednická 8 (1932–1970)

1897–1904 česká vyšší reálka v Praze,
1904–1906 a 1907–1909 Česká vysoká škola technická v Praze (odbor strojního inženýrství),
Vysoká škola báňská v Příbrami (v letech 1910–1911 mimořádný posluchač hutnického odboru, 1921 doktorát věd báňských)

VUT v Brně (22. 4. 1966),
Vysoká škola technická v Košicích,
Bergakademie Freiberg

Rytířský řád čestné legie (1937),
Zlatá medaile spolku Association technique de fonderie v Paříži (1937),
Lavoisierova medaile univerzity v Lille,
Eulerova medaile Akademie věd SSSR,
Řád republiky,
Komenského medaile,
Zlatá medaile za zásluhy o vědu a lidstvo ČSAV

čestný člen Association technique de fonderie,
čestný dopisující člen Institute of British Foundrymen,
akademik

1910–1911 VŠ báňská v Příbrami (výpomocný asistent při stolici horního a hutního strojnictví),
1911–1913 Škodovy závody v Plzni (konstruktér v oddělení hornických strojů),
1913–1917 Pražská železářská společnost - slévárny Králův Dvůr u Berouna,
1917–1919 Škodovy závody v Plzni (správce slévárny),
1919–1921 Spojené strojírny a. s. v Hradci Králové

Česká vysoká škola technická v Brně (Vysoké učení technické v Brně) - profesor mechanické technologie II.: od 14. 3. 1921 mimořádný profesor, od 1. 2. 1925 do roku 1960 řádný profesor; v letech 1929–1930 rektor; v letech 1923–1924 a 1934–1935 děkan odboru strojního a elektrotechnického inženýrství

Československá slévárenská společnost (čestný předseda),
Československá společnost pro nauku o kovech (zakládající člen),
Československá společnost pro dějiny věd a techniky (předseda technické sekce v Brně),
Spolek Kounicovy studentské koleje českých vysokých škol v Brně,
Mezinárodní výbor slévárenských spolků v Curychu (prezident),
Iron and Steel Institute v Londýně

rodinný hrob na Olšanských hřbitovech v Praze

po Fr. Píškovi je pojmenována ulice v Praze13-Stodůlkách (od roku 1987)

Píškova (Bystrc)

zobrazit

Jozef Čabelka
student Karel Hel
František Píšek byl svědek na svatbě Ing. dr. Karla Hela Bohumil Odstrčil
přátelé a spolupracovníci Jaromír Pukl
spolupráce v odboji Karel Jan Staller
spolupracovník v odboji

Marie Píšková (Hencová)
sňatek: 29. 4. 1911

Jiří Píšek
Ludmila Píšková
Libuše Mejstříková (Píšková)

Drobného
bydliště v letech 1923–1930 Tučkova
bydliště v letech 1930–1932 Mučednická
bydliště v letech 1932–1970

F. Píšek
pamětní deska: Svatopetrská 7/01 F. Píšek
pomník: Technická 2/02

A. Rezek
pamětní deska: Antonínská 1/05
odlil plaketu do bronzu E. Mach
pamětní deska: Chrlické náměstí 1/01
odlil pamětní desku E. Macha A. Rezek
pamětní deska: Veveří 95/04
reliéf odlil do bronzu

27. 4. 1945
Vytvoření Ústředního Národního výboru pro Velké Brno
první sekretář

mapa

Čoup