Veverská Bítýška

1930 nástup do měšťanské školy v Předíně,
1932 po ukončení měšťanky odešel do Brna, studium na Státním česko-slovenském gymnáziu (klasické gymnázium na Legionářské ulici), z měšťanky přešel rovnou do tercie (28. 5. 1938 maturita s vyznamenáním),
3. 8. 1938 vstup do Biskupského teologického institutu v Brně, byl přijat brněnským biskupem dr. Josefem Kupkou,
29. 7. 1945 vysvěcen na kněze v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla (po návratu z nucených prací v Německu)

v Jubilejním roce 2000 ho papež Jan Pavel II. jmenoval kaplanem Jeho Svatosti

- od 1. září 1945 ustanoven 2. kaplanem ve farnosti sv. Martina v Blansku, zde byl dva roky, zejména vyučoval a věnoval se mládeži, jezdil se skauty na tábory atd.
- v roce 1947 poslán do Brna-Králova Pole, kde se uvolnilo místo kaplana odchodem jeho bývalého spolužáka P. Jana Pavlíka do Tovaryšstva Ježíšova, v Králově Poli pokřtil pozdějšího olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera
- od 1. srpna 1949 byl biskupem dr. Karlem Skoupým ustanoven 1. kaplanem ve farnosti Dyjákovice, již 14. srpna byl s platností od 15. srpna ustanoven ve stejné farnosti administrátorem, správu farnosti převzal po P. Františku Omastovi, shodou okolností svém spolužáku z alumnátu, který v nepříznivé atmosféře nastupující komunistické moci odešel do jižního Rakouska; zároveň byl P. Vídenský děkanem hrušovanským; v Dyjákovicích se P. Vídenský zasloužil zejména o opravu tamního kostela sv. Michaela archanděla a fary, vyučoval náboženství, organizoval poutě, dbal na chrámovou hudbu, věnoval se i kulturnímu vyžití, režíroval na faře divadlo, promítal filmy
- státní režim ho donutil z Dyjákovic v polovině roku 1976 odejít
- od 1. 7. 1976 ustanoven dr. Ludvíkem Horkým, kapitulním vikářem brněnským, administrátorem ve farnosti Veverská Bítýška a děkanem kuřimským
- od 1. července 1995 byl Mons. Vojtěchem Cikrlem, biskupem brněnským, ustanoven navíc excurrendo administrátorem ve farnostech Lažánky a Čebín; zde a ve Veverské Bítýšce působil až do své smrti

hřbitov ve Veverské Bítýšce

Těsně před skončením studia však byl Úřadem práce v Brně 12. ledna 1943 „vyhlédnut k přikázání do práce státně a hospodářsko-politicky zvláště důležité“ a následně nasazen na nucené práce do Německa. Pracoval ve městě Gera v továrně Geraer Technische Werkstätte, což byla pobočka firmy Zeiss v Jeně. Za války se tam vyráběla válečná optika, např. zaměřovače k dělům. Nejprve pracoval ve skladu, pak v dílně u soustruhu – poté co odešli někteří Němci z dílen do války. Z Gery byl propuštěn 27. března 1945 a mohl se vrátit domů.
Po návratu z nucených prací dokončil zbývající semestr a 29. 7. 1945 byl vysvěcen na kněze.

V roce 1968 utrpěl úraz; při nehodě měl otevřenou zlomeninu pravé nohy. Podstoupil operaci v brněnské úrazové nemocnici, v srpnu 1968 ho tam zastihla invaze sovětských vojsk. Léčení bylo komplikované, více jak rok měl nohu v sádře, několik roků měl v noze výztuže.
V Dyjákovicích na faře promítal filmy. Z krajského sekretariátu distribuce Československého státního filmu v Brně dostal 17. 2. 1951 upozornění ve věci promítání filmů: „Zjistili jsme, že v době kdy se koná v místě provoz normálního kina, předvádíte v neděli odpoledne filmy pro mládež. Dovolujeme si Vás upozornit, že tímto postupem jest narušován provoz státního kina a prosíme, abyste promítání Vašich filmů přeložil na jinou dobu. Doufáme, že naší žádosti vyhovíte...“

Před svátkem sv. Václava 27. 9. 1975 provedl kostelem v Dyjákovicích krajany, kteří byli po válce odsunuti do Rakouska. V novinách Znojemsko se poté objevil článek „Hosté nebo provokatéři?“, který ho za to odsoudil. Musel podávat vysvětlení tehdejším církevním tajemníkům a nakonec musel z Dyjákovic v polovině roku 1976 odejít.

I ve Veverské Bítýšce se pustil do opravy kostela. V roce 1988 zařídil generální opravu fary. Velikým úsilím zachránil starobylou kapli Matky Boží na Veveří. Zasloužil se o výstavbu kaple sv. Kříže v Chudčicích.

Jan Evangelista Pavlík
kněz, jezuita, spolužák ze studií

Kaple Nanebevzetí Panny Marie
Hrad Veveří
P. Vídenský se podílel na záchraně kaple

Ma