Otto Pešl

* 9.7.1921 Telnice (okres Brno-venkov) – † 9.5.1945 Běleč (okres Brno-venkov)

válka a odboj 1938–1945; oběti osvobozovacích bojů; partyzáni

národnost

česká

státní příslušnost

ČSR

zajímavé okolnosti

velmi rád kreslil, další jeho zálibou se stala cyklistika, dokonce závodil za SK Židenice

bydliště

Telnice čp. 19 (rodný dům),
Brno-Židenice, Buzkova 74

vzdělání

obecná škola v Telnici,
obchodní veřejní škola v Brně,
odtud přešel do ŠUŘ

jiné pocty

jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí druhé světové války v Bělči (zde osobní jméno v podobě Ota -Menš)

zaměstnání

student

odborné a zájmové organizace

Sokol

hrob

hřbitov v Doubravníku

pojmenováno

na jeho památku zřídila ŠUŘ v Brně „Pešlův fond“, ze kterého měli být podporováni chudí žáci školy, studující s vyznamenáním

poznámky

Jako student (ročník 1921) byl totálně nasazen do zbrojního průmyslu, z totálního nasazení uprchl, skrýval se a později přešel ke III. úderné rotě skupiny generála Luži. Již po osvobození požádal MNV v Bělči partyzány, aby jim pomohli při organizování Národní stráže. Při přestřelce s příslušníky německé jednotky padl.
Ohořelé ostatky obou mladých mužů, Otto Pešla a Jana Krykorky, byly uloženy do malých rakví, vystaveny v hasičské zbrojnici v Borači, poté pohřbeni na hřbitově v Doubravníku.
Dne 9. 5. 1946 byl na hřbitově odhalen pomník, který zbudovali jejich rodiče k prvnímu výročí tragické smrti synů.

V roce 1993 uveřejnilo Národní osvobození polemický článek, jehož autor jako malý chlapec ztratil otce při přestřelce partyzánů v Bělči. Jejich dům německá jednotka 9. 5. 1945 vypálila a rozbořila.
Publikace „Památník obětí světových válek a národně osvobozovacích bojů v okrese Brno-venkov“ podrobněji celou událost v Bělči v roce 1945 popisuje a kriticky hodnotí závěry článku v Národním osvobození: „Tragická událost v Bělči vyvolala na Tišnovsku znovu mimořádný ohlas po zveřejnění článku pana Josefa Čecha z Rozdrojovic v Národním osvobození č. 13 ze dne 29. 6. 1993 pod názvem Bylo to hrdinství? Pan Josef Čech je synem zastřeleného p. Jana Čecha a do 9. května 1945 žil v domě, který byl německou jednotkou v ten den zcela vypálen a rozbořen.
Ztráta otce i domova čtyřapůlletého chlapce zajisté psychicky ovlivnila, avšak jeho svědectví o tom, co se tehdy vlastně v Bělči odehrálo, je pochybené a nemá žádnou dokumentační hodnotu. Účelem článku bylo znevážit památku padlých partyzánů a dát podnět k odstranění jejich jmen z pomníku padlých. Můžeme autora protipartyzánského výpadu ujistit, že Krykorka s Pešlem jednali nejenom v souladu s partyzánskou přísahou a zásadami partyzánského boje, nýbrž i podle svého nejlepšího svědomí a sounáležitosti s přepadenými. Nemohli si počínat jinak.“ (In: Památník, s. 72)

obrazy