Rakousko-Uhersko, ČSR

Kolem roku 1900 se začal věnovat fotografování, nejdříve pořizoval rodinné snímky, ale později se věnoval snímkům etnografickým. Dokumentoval měnící se a mizející život moravského venkova (poutě, bohoslužby, ale i neduchovní snímky), např. Mutěnice, Kuželov, Hrubá Vrbka, Blatnice pod Svatým Antoníčkem a další. Fotografie jsou dnes uloženy v Etnografickém ústavu MZM a v MG.

Tišnov čp. 17 (rodný dům),
Brno:
- Bäckergasse - Pekařská 53
- Elisabethstrasse + Calvariengasse + Felsgasse 3
- Svatý Kološ (Klaseunburg), Maďarsko (od 25. 8. 1884, v roce 1890 již znovu v Brně)

gymnázium v Brně a ve Znojmě,
lékařská fakulta univerzity ve Vídni

Zlatý záslužný kříž 1866,
Zlatý záslužný kříž s korunou

asistent na vídeňské chirurgické klinice u prof. Theodora Billrotha,
primář chirurgického oddělení zemské nemocnice v Brně (od 1. 6. 1870 do roku 1911, kdy odešel na odpočinek)

člen mnoha vlasteneckých a humanitárních spolků a institucí,
dobrovolný konzervátor Františkova muzea (1905–1913)

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 8, řada 1, hrob č. 39 (hrob dnes neexistuje)

V prusko-rakouské válce působil jako polní chirurg a upozornil na sebe obětavostí i skvělými operačními výsledky. V Brně se zasloužil o rozvoj vědeckého lékařského života, jeho přednášky ve spolku lékařů se těšily velké pozornosti.
Inicioval výuku první pomoci pro ošetřovatelky Červeného kříže. Specializoval se na léčení a chirurgické ošetřování nemocí kostí a kloubů, stal se průkopníkem ortopedického způsobu myšlení v chirurgii. Do brněnské nemocnice zavedl rehabilitační léčbu s masážemi a cvičeními mechanickými aparáty. Snažil se o obohacení operačního inventáře svého chirurgického oddělení, bojoval o rozšíření vodovodního potrubí do celé nemocnice. Řešil otázku odvozu splašků a fekálií, což se podařilo až v roce 1886, kdy byla nemocnice připojena na městskou kanalizační síť zřízením rozměrného podzemního kanálu, který vedl přes zahradu k městské stoce na dnešní Hybešově ulici.
Podstatně ovlivnil rozvoj brněnské nemocnice, prosazoval pokrokové metody v léčení a přispěl k dobrému jménu svého ústavu v rámci celé rakousko­-uherské monarchie.
Pohřeb se konal 16. 2. 1927 z chrámu sv. Petra a Pavla (na dómě) na ÚH v Brně.

zobrazit

Rudolf Katholický
synovec (Neffe), bydlel u dr. Karla Katholického v době studií

Marie Katholicky (Soffé)
sňatek: 4. 11. 1872, Brno (kostel na dómě - Petrov); manželství rozloučeno 5. 4.1882 okresním soudem civilním v Brně
(první manželka) Karoline Katholický (Schinagel)
sňatek: 8. 1. 1885, St. Kološ /Klauseuburg/ (unitárská fara v Budapešti)
(druhá manželka)

Karl Katholicky

Karolina Katholická (Neumayerová)
Ferdinand Katholický

Elisabethstrasse + Calvariengasse + Felsgasse
bydliště doložené v letech 1890–1900 (dnes Husova) Bäckergasse - Pekařská
bydliště (přímo v nemocnici, doloženo v roce 1872)

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
lékař v Brně, vrchní zdravotní rada; místo posledního odpočinku

22. 3. 1916
Výbuch v drogerii „U bílého anděla“ J. Grolicha na Jánské ulici
poskytl pomoc zraněným

Menš, Lik