Prof. PhDr. František Graus, DrSc.

* 14.12.1921 Brno-Horní Heršpice – † 1.5.1989 Basilej (Švýcarsko)


historik-medievista, znalec 14.století, vysokoškolský pedagog


národnost

německá, česká


státní příslušnost

ČSR, Protektorát Čechy a Morava, Švýcarská konfederace


zajímavé okolnosti

František Graus byl se svým bratrem a matkou 2. 12. 1941 deportován do Terezína. Vyučoval zde hebrejštinu v chlapeckém domově, později byl pověřen tříděním židovských knih. Spolu s dalšími přáteli se stal členem Ilegální terezínské organizace KSČ.
V roce 1944 byl převezen do koncentračního tábora Osvětim-Březinka, kde zemřel jeho bratr Bedřich. Odtud byl Graus převezen do pracovního tábora Taucha u Lipska a pracoval zde ve zbrojní továrně.
Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 František Graus i se svou rodinou emigroval do Německa, později žil ve Švýcarsku.


bydliště

Brno:
- Prager Strasse - Pražská 78
- Bezručgasse - Bezručova 20
- Postgasse - Poštovská 3
Praha,
Giessen SRN,
Basilej (Švýcarská konfederace)


vzdělání

1932–1935 Masarykovo státní německé gymnázium v Brně (Deutsches-Masaryk-Staatsgymnasium in Brünn) - Komenského náměstí 6,
1935–1940 Spolkové židovské reformní reálné gymnázium v Brně (Jüdisches-Vereins-Ref. Realgymnasium) - Silniční-Hybešova 43,
1945 Vysoká škola politická a sociální (Praha) - studium nedokončil,
1945–1948 FF UK - obory historie a filozofie,
1948 rigorózní zkouška FF UK - udělen titul PhDr,
1945–1948 Státní archivní škola (Bredovská 6, Praha 1),
1951 habilitace na FF UK pro obor Středověké obecné dějiny,
1955 udělen titul DrSc. (titul byl v této době udělován pouze za vynikající práci v oboru).


jiné pocty

čestný doktorát - Justus-Liebig-Universität Giessen (1968)


dílo

zobrazit


zaměstnání

1948–1953 Státní historický ústav v Praze,
od roku 1951 Katedra obecných dějin FF UK,
1951–1953 Vysoká škola politických a hospodářských věd v Praze (fakulta společenských nauk, katedra historie),
1953–1969 Historický ústav ČSAV,
od roku 1967 Katedra československých dějin FF UK,
1970–1972 Univerzita Justa Liebiga v Giessenu (Justus-Liebig-Universität Giessen) - Katedra pro středověké dějiny a německé zemské dějiny,
1972–1989 profesor středověkých dějin na Univerzitě v Basileji (Universität Basel)


politická orientace

člen KSČ


odborné a zájmové organizace

1953–1969 šéfredaktor Československého časopisu historického,
Vědecká rada Historického ústavu ČSAV,
Komise pro pomocné vědy historické Historického ústavu ČSAV,
člen redakční rady Historického časopisu (Historische Zeitschrift),
předseda Komise historiků ČSSR-NDR,
od roku 1960 korespondent ČSAV pro vědní obor historie,
od roku 1969 řádný člen ČSAV,
školitel individuálně studujících marxismus v rámci KSČ,
lektor Ústřední politické školy a lektor Večerní školy marxismu-leninismu,
Kostnický pracovní kruh pro středověké dějiny (Konstanzer Arbeitskreis für mittelalterliche Geschichte),
spoluzakladatel časopisu Historica,
redaktor Germanica Judaica,
redaktor Encyklopedie světové medievistiky,
člen redakce Teologické encyklopedie (Theologische Realenzyklopädie).


poznámky

František Graus patřil mezi nejvýznamnější české medievisty, jehož dílo dosáhlo celosvětového uznání. Jednalo se o historika velice schopného, inteligentního a vzdělaného. Některými odborníky je nicméně vnímán poněkud rozporuplně, a to hlavně z důvodu jeho marxistické minulosti a angažovanosti v politickém dění v 50. letech 20. století.
Po odborné stránce se věnoval především studiu hospodářských a sociálních dějin, dějin mentalit a teorie historiografie. Ve svém výzkumu používal řadu na svou dobu inovativních postupů a přístupů ke sledované problematice.
V roce 1969 emigroval do zahraničí, kde získal tvůrčí svobodu a úspěšně se začlenil do vědeckého života v západní Evropě.



osoby

Oskar Epstein
třídní profesor Josef Janáček
spolužák Josef Macek
spolupracovník a spolužák Václav Vojtíšek
pedagog


partneři

Věra Grausová (Hůlková)
sňatek: 1. 8. 1955




sourozenci

ulice

Bezručgasse - Bezručova
bydliště Postgasse - Poštovská
bydliště Prager Strasse - Pražská
bydliště (dnes Štefánikova)


události

2. 12. 1941
Transport židovských občanů z Brna s označením "G"
číslo v transportu zatím neznáme (přežil)



Studentský záznam


Aktualizováno: 26. 04. 2020