František Graus - Profil osobnosti

Prof. PhDr. František Graus, DrSc.

* 14.12.1921 Brno-Horní Heršpice – † 1.5.1989 Basilej (Švýcarsko)

historik-medievista, znalec 14.století, vysokoškolský pedagog

národnost

německá, česká

státní příslušnost

ČSR, Protektorát Čechy a Morava, Švýcarská konfederace

zajímavé okolnosti

František Graus byl se svým bratrem a matkou 2. 12. 1941 deportován do Terezína. Vyučoval zde hebrejštinu v chlapeckém domově, později byl pověřen tříděním židovských knih. Spolu s dalšími přáteli se stal členem Ilegální terezínské organizace KSČ.
V roce 1944 byl převezen do koncentračního tábora Osvětim-Březinka, kde zemřel jeho bratr Bedřich. Odtud byl Graus převezen do pracovního tábora Taucha u Lipska a pracoval zde ve zbrojní továrně.
Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 František Graus i se svou rodinou emigroval do Německa, později žil ve Švýcarsku.

bydliště

Brno:
- Prager Strasse - Pražská 78
- Bezručgasse - Bezručova 20
- Postgasse - Poštovská 3
Praha,
Giessen SRN,
Basilej (Švýcarská konfederace)

vzdělání

1932–1935 Masarykovo státní německé gymnázium v Brně (Deutsches-Masaryk-Staatsgymnasium in Brünn) - Komenského náměstí 6,
1935–1940 Spolkové židovské reformní reálné gymnázium v Brně (Jüdisches-Vereins-Ref. Realgymnasium) - Silniční-Hybešova 43,
1945 Vysoká škola politická a sociální (Praha) - studium nedokončil,
1945–1948 FF UK - obory historie a filozofie,
1948 rigorózní zkouška FF UK - udělen titul PhDr,
1945–1948 Státní archivní škola (Bredovská 6, Praha 1),
1951 habilitace na FF UK pro obor Středověké obecné dějiny,
1955 udělen titul DrSc. (titul byl v této době udělován pouze za vynikající práci v oboru).

jiné pocty

čestný doktorát - Justus-Liebig-Universität Giessen (1968)

dílo

zobrazit

Monografie:
- Chudina městská v době předhusitské. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 1948. 59 s. (Disertační práce).
- Chudina městská v době předhusitské. Praha: Melantrich, 1949. 236 s.
- Český obchod se suknem ve 14. a počátkem 15. století: K otázce významu středověkého obchodu. Praha : Melantrich, 1950. 128 s.
- Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské. Díl I. Dějiny venkovského lidu od 10. do první poloviny 13. stol. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1953. 375 s.
- Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské. Díl II. Dějiny venkovského lidu od poloviny 13. století do roku 1419. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1957. 632 s.
- Volk, Herrscher und Heiliger im Reich der Merowinger: Studien zur Hagiographie der Merowingerzeit. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1965. 533 s.
- Lebendige Vergangenheit: Überlieferung im Mittelalter und in den Vorstellungen vom Mittelalter. Sigmaringen: J. Thorbecke, 1980. 260 s.
- Pest - Geissler - Judenmorde: Das 14. Jahrhundert als Krisenzeit. Göttingen: Vandenhoek und Ruprecht, 1988 (1994). 608 s.
- Ausgewählte Aufsätze (1959–1989). MORAW, Peter - SCHWINGES, Rainer Christoph - GILOMEN, Hans-Jorg. Stuttgart Thorbecke, 2002. 436 s.

Napsal přibližně 130 studií a článků, autorsky se podílel na řadě kolektivních monografiích, vytvořil učební texty a další miscellanea.

zaměstnání

1948–1953 Státní historický ústav v Praze,
od roku 1951 Katedra obecných dějin FF UK,
1951–1953 Vysoká škola politických a hospodářských věd v Praze (fakulta společenských nauk, katedra historie),
1953–1969 Historický ústav ČSAV,
od roku 1967 Katedra československých dějin FF UK,
1970–1972 Univerzita Justa Liebiga v Giessenu (Justus-Liebig-Universität Giessen) - Katedra pro středověké dějiny a německé zemské dějiny,
1972–1989 profesor středověkých dějin na Univerzitě v Basileji (Universität Basel)

politická orientace

člen KSČ

odborné a zájmové organizace

1953–1969 šéfredaktor Československého časopisu historického,
Vědecká rada Historického ústavu ČSAV,
Komise pro pomocné vědy historické Historického ústavu ČSAV,
člen redakční rady Historického časopisu (Historische Zeitschrift),
předseda Komise historiků ČSSR-NDR,
od roku 1960 korespondent ČSAV pro vědní obor historie,
od roku 1969 řádný člen ČSAV,
školitel individuálně studujících marxismus v rámci KSČ,
lektor Ústřední politické školy a lektor Večerní školy marxismu-leninismu,
Kostnický pracovní kruh pro středověké dějiny (Konstanzer Arbeitskreis für mittelalterliche Geschichte),
spoluzakladatel časopisu Historica,
redaktor Germanica Judaica,
redaktor Encyklopedie světové medievistiky,
člen redakce Teologické encyklopedie (Theologische Realenzyklopädie).

poznámky

František Graus patřil mezi nejvýznamnější české medievisty, jehož dílo dosáhlo celosvětového uznání. Jednalo se o historika velice schopného, inteligentního a vzdělaného. Některými odborníky je nicméně vnímán poněkud rozporuplně, a to hlavně z důvodu jeho marxistické minulosti a angažovanosti v politickém dění v 50. letech 20. století.
Po odborné stránce se věnoval především studiu hospodářských a sociálních dějin, dějin mentalit a teorie historiografie. Ve svém výzkumu používal řadu na svou dobu inovativních postupů a přístupů ke sledované problematice.
V roce 1969 emigroval do zahraničí, kde získal tvůrčí svobodu a úspěšně se začlenil do vědeckého života v západní Evropě.

prameny, literatura

zobrazit

Monografie

"Dialogy s profesorem Pavlem Olivou"

"Historik v měnícím se světě"

"Nalézání, setkávání a míjení v životě jednoho medievisty"

"Historik v proměnách doby a prostředí 20. století "

"František Graus a československá poválečná historiografie"

článek v odborném periodiku

"Koloman Gajan nejen o Františku Grausovi"

článek ve sborníku nebo kapitola v knize

"František Graus : sborník textů ze studentského kolokvia"