česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

zemřel po zranění střelnou zbraní (pokus o sebevraždu)

1923–1926 absolvoval 3 třídy měšťanské školy (Náměšť nad Oslavou),
posléze vyučen sedlářem a čalouníkem,
I. čs. státní reálka na Antonínské ulici v Brně (1935 rozdílová zkouška, 1935–1937 soukromé studium ukončené maturitou),
jeden ročník Vojenské akademie v Hranicích (1938 absolutorium),
v říjnu 1939 začal studovat na brněnské Technice, obor slaboproud

Čs. válečný kříž 1939 (v roce 1945)

In memoriam byl povýšen na štábního kapitána (1945),
jeho jméno je uvedeno na pamětní desce v Náměšti nad Oslavou,
21. 10. 2023 mu byla vysazena lípa v Aleji československých parašutistů

voják z povolání

Skaut,
Sokol

Náměšť nad Oslavou

Po ukončení základní školní docházky se vyučil u otce sedlářem a čalouníkem. V roce 1932 nastoupil základní vojenskou službu u dělostřeleckého pluku 106 ve Znojmě a po jejím skončení (1934) zůstal v armádě jako délesloužící poddůstojník. Při zaměstnání však vystudoval střední školu a rozhodl se pro dráhu profesionálního důstojníka. Absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích, kde byl vyřazen jako poručík dělostřelectva čs. armády (srpen 1938), a zařazen k oddílu 83. hypomobilního dělostřelectva v Seredi.
Po okupaci německými armádami se školil pro funkci obecního tajemníka (praxe v Náměšti nad Oslavou a v Třebíči), na podzim 1939 se přihlásil ke studiu na brněnské Technice (obor slaboproud). Po uzavření českých vysokých škol odešel 7. 12. 1939 přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko a Turecko do Sýrie, odkud se lodí dostal do Francie.
Dne 14. 1. 1940 se hlásil u již existující čs. armády v jihofrancouzském Agde - zde zařazen k 7. baterii čs. dělostřeleckého pluku. Posléze působil jako instruktor v poddůstojnické škole. Dne 24. 6. 1940 odjel ze Sete uhelnou lodí Northmoor do Gibraltaru a odtud parníkem Viceroy of India do Velké Británie (7. července dorazil do Plymouthu) - zde byl u znovu založených čs. jednotek přidělen opět k dělostřelectvu. Protože však pro něj nezbylo systemizované místo, musel sloužit jako nezařazený důstojník u tzv. "důstojnické zálohy".
Dne 28. 10. 1940 povýšen na nadporučíka; 19. 9. 1941 se přihlásil jako dobrovolník k úkolům v týlu nepřítele, prodělal záškodnický kurz č. 3 u jezera Morar (do 20. 10. 1941, paravýcvik v Ringway a další školení; 6. 11. 1942 byl pak přidělen zvláštní skupině při II. (zpravodajském) odboru MNO v Londýně.
Původně měl být nasazen v operaci MERCURY, později byl jmenován velitelem paraskupiny BARIUM (další členové čet. asp. Josef Zižka a čet. Tomáš Býček). S nimi prodělal zdokonalovací výcvik v Chicheley Hall a 29. 10. 1943 skupina odletěla do Alžíru a počátkem roku 1944 do Bari v Itálii. Do akce vyrazili v letadle s polskou posádkou a další čs. paraskupinou (CALCIUM) v noci z 3. na 4. dubna 1944 a seskočili kolem půlnoci u Vysoké nad Labem. Jejich úkolem bylo získávat a vysílat do Londýna prostřednictvím vlastní radiostanice Marta zprávy o dění v protektorátu, měli také za úkol vybudovat síť podzemní ilegální organizace. Pohybovali se ve východních Čechách, hlavně však v Hradci Králové, odkud řídili své domácí spolupracovníky. Zradou byli vyslíděni konfidenty a 16. 1. 1945 v usedlosti rodiny Žabkových v Polsku u Žamberka upadli J. Žižka (18. ledna spáchal ve vězení sebevraždu) a J. Šandera do rukou gestapa. Npor. Šandera se při zatýkání těžce postřelil do pravého spánku, byl převezen do nemocnice v Hradci Králové (tam jej operoval MUDr. Bedrna), postupně začal i komunikovat s okolím. Dne 9. 3. 1945 se však jeho zdravotní stav náhle zhoršil a velitel BARIA zemřel, jeho tělo bylo zpopelněno v pardubickém krematoriu, popel se však podařilo zachránit a po válce (2. 6. 1946) uložit do rodinného hrobu v Náměšti nad Oslavou.

zobrazit

oběti nacistické okupace EF VUT
pamětní deska: Antonínská 1/02 oběti nacistické okupace VUT Brno
pamětní deska: Opletalova 6/01

21. 10. 2023
Vysazení prvních 9 lip v Aleji československých parašutistů
jemu vysazena lípa 21. 10. 2023

JMik, LucKub