Encyklopedie dějin města Brna

Josef Šandera

    Josef Šandera


    • * 14.3.1912 Náměšť nad Oslavou – † 9.3.1945 Hradec Králové


    • válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; parašutista, účastník zahraničního a posléze domácího odboje; velitel paraskupiny BARIUM vyslané z Velké Británie


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • příčina úmrtí

      zemřel po zranění střelnou zbraní (pokus o sebevraždu)


    • vzdělání

      1923–1926 absolvoval 3 třídy měšťanské školy (Náměšť nad Oslavou),
      posléze vyučen sedlářem a čalouníkem,
      I. čs. státní reálka na Antonínské ulici v Brně (1935 rozdílová zkouška, 1935–1937 soukromé studium ukončené maturitou),
      jeden ročník Vojenské akademie v Hranicích (1938 absolutorium),
      v říjnu 1939 začal studovat na brněnské Technice, obor slaboproud

    • vyznamenání a pocty

      Čs. válečný kříž 1939 (v roce 1945)

    • jiné pocty

      In memoriam byl povýšen na štábního kapitána (1945)


    • zaměstnání

      voják z povolání

    • odborné a zájmové organizace

      Skaut,
      Sokol


    • hrob

      Náměšť nad Oslavou


    • poznámky

      Po ukončení základní školní docházky se vyučil u otce sedlářem a čalouníkem. V roce 1932 nastoupil základní vojenskou službu u dělostřeleckého pluku 106 ve Znojmě a po jejím skončení (1934) zůstal v armádě jako délesloužící poddůstojník. Při zaměstnání však vystudoval střední školu a rozhodl se pro dráhu profesionálního důstojníka. Absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích, kde byl vyřazen jako poručík dělostřelectva čs. armády (srpen 1938), a zařazen k oddílu 83. hypomobilního dělostřelectva v Seredi.
      Po okupaci německými armádami se školil pro funkci obecního tajemníka (praxe v Náměšti nad Oslavou a v Třebíči), na podzim 1939 se přihlásil ke studiu na brněnské Technice (obor slaboproud). Po uzavření českých vysokých škol odešel 7. 12. 1939 přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko a Turecko do Sýrie, odkud se lodí dostal do Francie.
      Dne 14. 1. 1940 se hlásil u již existující čs. armády v jihofrancouzském Agde - zde zařazen k 7. baterii čs. dělostřeleckého pluku. Posléze působil jako instruktor v poddůstojnické škole. Dne 24. 6. 1940 odjel ze Sete uhelnou lodí Northmoor do Gibraltaru a odtud parníkem Viceroy of India do Velké Británie (7. července dorazil do Plymouthu) - zde byl u znovu založených čs. jednotek přidělen opět k dělostřelectvu. Protože však pro něj nezbylo systemizované místo, musel sloužit jako nezařazený důstojník u tzv. "důstojnické zálohy".
      Dne 28. 10. 1940 povýšen na nadporučíka; 19. 9. 1941 se přihlásil jako dobrovolník k úkolům v týlu nepřítele, prodělal záškodnický kurz č. 3 u jezera Morar (do 20. 10. 1941, paravýcvik v Ringway a další školení; 6. 11. 1942 byl pak přidělen zvláštní skupině při II. (zpravodajském) odboru MNO v Londýně.
      Původně měl být nasazen v operaci MERCURY, později byl jmenován velitelem paraskupiny BARIUM (další členové čet. asp. Josef Zižka a čet. Tomáš Býček). S nimi prodělal zdokonalovací výcvik v Chicheley Hall a 29. 10. 1943 skupina odletěla do Alžíru a počátkem roku 1944 do Bari v Itálii. Do akce vyrazili v letadle s polskou posádkou a další čs. paraskupinou (CALCIUM) v noci z 3. na 4. dubna 1944 a seskočili kolem půlnoci u Vysoké nad Labem. Jejich úkolem bylo získávat a vysílat do Londýna prostřednictvím vlastní radiostanice Marta zprávy o dění v protektorátu, měli také za úkol vybudovat síť podzemní ilegální organizace. Pohybovali se ve východních Čechách, hlavně však v Hradci Králové, odkud řídili své domácí spolupracovníky. Zradou byli vyslíděni konfidenty a 16. 1. 1945 v usedlosti rodiny Žabkových v Polsku u Žamberka upadli J. Žižka (18. ledna spáchal ve vězení sebevraždu) a J. Šandera do rukou gestapa. Npor. Šandera se při zatýkání těžce postřelil do pravého spánku, byl převezen do nemocnice v Hradci Králové (tam jej operoval MUDr. Bedrna), postupně začal i komunikovat s okolím. Dne 9. 3. 1945 se však jeho zdravotní stav náhle zhoršil a velitel BARIA zemřel, jeho tělo bylo zpopelněno v pardubickém krematoriu, popel se však podařilo zachránit a po válce (2. 6. 1946) uložit do rodinného hrobu v Náměšti nad Oslavou.


    • prameny, literatura

      zobrazit "Kmenový list - Josef Šandera"
      "BARIUM v sítích gestapa"
      "Neumlčitelní hrdinové"
      "Bylo málo mužů"


    • osoba na objektech

      oběti nacistické okupace EF VUT
      pamětní deska: Antonínská 1/02 oběti nacistické okupace VUT Brno
      pamětní deska: Opletalova 6/01


    • autor

      JMik


Aktualizováno: 04. 03. 2018