Richard Hošek

* 24.1.1963 – † 12.10.2011


honorární konzul Slovenské republiky; bývalý reprezentant brněnského týmu amerického fotbalu a hráč fotbalu celku FC Vaduz; úspěšný podnikatel – gastronom, autor projektu Obědy pro bezdomovce v Brně a zakladatel občanského sdružení Menšíkova jedenáctka


odborné a zájmové organizace

strůjce myšlenky založení týmu Menšíkova jedenáctka, kterou posléze i zrealizoval (tým, který vedl syn Vladimíra Menšíka Petr, odehrál nespočet charitativních utkání, jejichž výtěžek byl darován dětem s problematikou dýchacích cest v brněnské Dětské nemocnici)


poznámky

Následující úryvek rozhovoru s Richardem Hoškem byl publikován v knize Pavla Kosorina Sláva vítězům, čest poraženým, aneb Ameriku objevili bezdomovci (Brno 2011):

„Kdy se cítíte šťastný?
Já jsem šťastný, když je někdo druhý spokojený. Sám jsem si už užil dost. Procestoval jsem celý svět, mám hezký dům, mercedes, jsem spokojený člověk… A pokud jde o takové to adrenalinové štěstí, že jsem si sedl na zadek, to bylo v Armádě spásy při prvním rozdávání meníček z mé restaurace. Viděl jsem ubohé lidi, se kterými nemám nic společného, jak jedí. A najednou jsem si řekl, že jsem asi něco dobrého udělal.

Jak dlouho vám trvalo, než jste prosadil, aby se přebytečné jídlo z restaurací mohlo dostat k bezdomovcům?
Je to hrozné, ale šest let. Věci se daly do pohybu, teprve když jsem potkal MUDr. Rychnovského, náměstka brněnského primátora. Nemám potřebu dělat mu nějakou reklamu, ale tento člověk je první politik, který se nebál jít do něčeho, co sice pomůže lidem, ale jemu to mnoho bodů nepřinese. Před ním jsem byl za mnoha jinými, s nimiž jsem si tykal, mohl jsem za nimi přijít kdykoli… ale oni to nedokázali, pokyvovali hlavami, ale nic pro to neudělali.

Svůj nápad jste nabízel i jinde než v Brně. Měl jste podobnou zkušenost i v jiných městech?
Mluvil jsem s politiky, kývali hlavami, ale nikdy nic neudělali. Proč? Protože někdo má hlad? To je nezajímá, věřte mi. Byl jsem naštvaný. Říkal jsem si hoši, vy byste měli jít někam do světa, do Německa nebo do Ameriky. Tam byste vydrželi možná dva měsíce a pak by s vámi zatočili. Oni se mají snažit, aby lidem v tom svém městě pomohli, oni by měli přijít za náma a říct Heleďte se restauratéři, nechtěli byste… Copak my hospodští máme chodit s takovými věcmi za politiky? To je smutný…“


prameny, literatura

události

1. 3. 2011
Zahájení činnosti Honorárního konzulátu Slovenské republiky v Brně
honorární konzul
3. 2. 2010
Teplé jídlo pro bezdomovce v Brně
autor projektu


Ma


Aktualizováno: 21. 01. 2015