Internetová encyklopedie dějin Brna

Ferdinand Richter

    Prof. JUDr. Ferdinand Richter


    • * 14.5.1885 Měřín (okres Žďár nad Sázavou) – † 27.9.1950 Brno


    • prezident Zemského soudu, poslanec a místopředseda Národního shromáždění; válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; účastník odboje a politický vězeň


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR


    • bydliště

      Měřín čp. 116 (rodný dům),
      Boskovice (doloženo v roce 1921),
      Brno-Královo Pole, Husitská 14

    • čestný občan

      obec Měřín (uděleno v roce 1946)


    • vzdělání

      Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1904 – 7. 6. 1909)


    • zaměstnání

      okresní soudce v Boskovicích a od 30. let v Brně,
      po válce byl předsedou Nejvyššího soudu, poslancem a místopředsedou Národního shromáždění

    • politická orientace

      Československá strana socialistická


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. H 5, hrob č. 11

    • čestný hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. H 5, hrob č. 11 (dne 22. 11. 1979, pod čj. 3811/79, byl hrob vyřazen ze seznamu čestných hrobů města Brna)


    • poznámky

      V rakousko-uherské armádě nadporučík 81. pěšího pluku. Zajat 2. 4. 1915, místo neuvedeno, přihlášení do legií v Čamabaru. Do čs. legie v Rusku zařazen 1. 1. 1918, 2. střelecký pluk, podplukovník. Konec v legií 15. 9. 1920, poslední útvar: štáb československých vojsk, poslední hodnost: sborový soudce. Demobilizován.
      V době nacistické okupace se zapojil již koncem března 1939 do odboje v Obraně národa (politická skupina). Odmítl nabídku z okruhu prezidenta Beneše, aby odešel ilegálně do zahraničí, protože existovaly obavy, že by mohl být ohrožen novými politickými poměry vzhledem k jeho funkci prvorepublikového poslance. Gestapem zatčen 22. 11. 1939 v Praze, převezen do Brna a vězněn na Špilberku, později v Berlíně v Alt Moabitu a Plötzensee. Původní trest smrti byl později změněn na doživotí. Když byl v roce 1945 osvobozen, vážil pouhých 45 kg (při výšce 190 cm).

      (Informace k této osobnosti a jejím příbuzným doplnila paní Zuzana Richterová, vnučka prof. Richtera. Děkujeme.)


    • obrazy

      img12525.jpg img12526.jpg


    • prameny, literatura


    • osoby

      Vladimír Groh
      spolupráce v odboji Vladimír Helfert
      spolupráce v odboji Robert Konečný
      spolupráce v odboji František Šmíd
      spolupráce v odboji


    • partneři

      Ludmila Richterová (Šebestová)
      sňatek: 7. 2. 1921, Velké Meziříčí (okresní národní výbor)


    • děti

      Ljuba Richterová (Richterová)
      Dušan Richter


    • rodiče

      Jan Richter
      Marie Richterová (Krčálová)


    • ulice

      Husitská
      bydliště


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Jis, Menš


Aktualizováno: 19. 02. 2019

Místo posledního odpočinku Ferdinanda Richtera. Foto Jis, září 2007.