česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

Usnesením okresního soudu ve Vyškově z 22. 10. 1948 k žádosti Vlasty Morávkové, bytem Praha XIX, Na Berance 9, byl Josef Morávek prohlášen za mrtvého a považuje se den 12. 12. 1939 za den, který nepřežil. Pravděpodobné místo úmrtí je Brno.

zahynul

Vyškov, Jiráskova 10

Československý válečný kříž 1914–1918

velitel pluku útočné vozby č. 2 ve Vyškově

V rakousko-uherské armádě vojín 28. pěšího pluku.
Zajat: 3. 4. 1915 v Karpatech. Přihlášení do legií: 1. 11. 1915, Turgeněv, Simbirská gubernie. Do čs. legie v Rusku zařazen 17. 8. 1916, 1. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích v roce 1920, poslední útvar: 3. střelecký pluk, poslední hodnost: major.
Po návratu do vlasti působil v československé armádě. Za nacistické okupace zapojen do odboje v odbojové organizaci Obrana národa (kraj Brno-venkov, třetí krajský velitel). Zatčen 10. 12. 1939 a vězněn v Brně na Špilberku, kde spáchal sebevraždu oběšením, aby neprozradil své spolupracovníky v odboji.


VOJENSKÁ KARIÉRA:
- říjen 1914 – prosinec 1914 Pěší pluk č. 28, náhradní prapor, Praha
- prosinec 1914 – březen 1915 Škola jednoročních dobrovolníků, Jindřichův Hradec
- březen 1915 – duben 1915 Pěší pluk č. 28, východoevropské válčiště (padl do ruského zajetí 3. dubna 1915 při známé aféře s 28. plukem)
- duben 1915 – srpen 1916 zajatecký tábor (do československých vojenských jednotek vstoupil 18. srpna 1916 v Kyjevě)
- srpen 1916 – březen 1917 Československý náhradní prapor, Borispol
- březen 1917 – duben 1920 služba u 3. československého střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova (postupně velitel družstva, čety, roty a praporu, dosáhl hodnosti majora legií, dvakrát raněn)
- duben 1920 – srpen 1920 zástupce velitele 20. lodního transportu (aktivován v československé branné moci 25. srpna 1920 jako major pěchoty)
- srpen 1920 – březen 1922 Pěší pluk 3, velitel III. praporu, Kroměříž a Fryštát
- březen 1922 – červen 1922 Pěší pluk 19, velitel III. praporu, Mukačevo
- červen 1922 – říjen 1922 dělostřelecký důstojnický kurs, Užhorod
- říjen 1922 – březen 1923 ekvitační důstojnický kurs, Bratislava
- březen 1923 – únor 1925 Pěší pluk 19, velitel III. praporu, Mukačevo
- únor 1925 – září 1926 Zemské vojenské velitelství pro Slovensko / v Bratislavě, 4. oddělení štábu, důstojník válečného průmyslu, Bratislava
- září 1926 – leden 1927 Hlavní štáb branné moci, 4. oddělení, skupina válečného průmyslu, Praha
- leden 1927 – květen 1927 Zemské vojenské velitelství v Bratislavě, 4. oddělení štábu, důstojník válečného průmyslu
- květen 1927 – září 1930 Pěší pluk 39, velitel III. a později II. praporu, Bratislava
- září 1930 – listopad 1931 Prapor útočné vozby, zástupce velitele, Milovice
- listopad 1931 – červenec 1932 Prapor útočné vozby, zatímní velitel, Milovice
- červenec 1932 – listopad 1932 Prapor útočné vozby, zástupce velitele, Milovice
- listopad 1932 – červen 1933 Kurs pro velitele vojskových těles, Praha
- červen 1933 – říjen 1933 Pluk útočné vozby, zástupce velitele, Praha
- říjen 1933 – březen 1935 Ministerstvo národní obrany, I./1. oddělení, přednosta všeobecné skupiny, Praha
- březen 1935 – červen 1935 Ministerstvo národní obrany, I./1. oddělení, přednosta skupiny útočné vozby, Praha
- červen 1935 – říjen 1935 zkušená u Régiment de chars v Tours (Francie)
- říjen 1935 – září 1938 Pluk útočné vozby 2, velitel pluku, Olomouc a Vyškov, září 1938 – říjen 1938 IV. armáda, štáb, velitel útočné vozby
- říjen 1938 – červen 1939 Pluk útočné vozby 2, velitel pluku (i v likvidaci), Vyškov, poslán do výslužby v hodnosti plukovníka pěchoty.

Údaje o výše zmíněných vojenských jednotkách můžete nalézt:
- Pro legie: Fidler, Jiří: Zborov 1917. Brno 2003.
- Pro meziválečnou brannou moc: Fidler, Jiří - Sluka, Václav: Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920–1938. Praha 2006.
(Za laskavé upřesnění pro naši encyklopedii děkujeme panu Jiřímu Fidlerovi.)

zobrazit

František Bouda
František Bouda byl Morávkovým podřízeným ve Vyškově

prohlášení za mrtvého - plukovník Josef Morávek

Menš