plukovník Josef Morávek

* 27.12.1894 Libecina (okres Ústí nad Orlicí) – † 12.12.1939 Brno


válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


zajímavé okolnosti

Usnesením okresního soudu ve Vyškově z 22. 10. 1948 k žádosti Vlasty Morávkové, bytem Praha XIX, Na Berance 9, byl Josef Morávek prohlášen za mrtvého a považuje se den 12. 12. 1939 za den, který nepřežil. Pravděpodobné místo úmrtí je Brno.


příčina úmrtí

zahynul


bydliště

Vyškov, Jiráskova 10


vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1914–1918


zaměstnání

velitel pluku útočné vozby č. 2 ve Vyškově


poznámky

V rakousko-uherské armádě vojín 28. pěšího pluku.
Zajat: 3. 4. 1915 v Karpatech. Přihlášení do legií: 1. 11. 1915, Turgeněv, Simbirská gubernie. Do čs. legie v Rusku zařazen 17. 8. 1916, 1. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích v roce 1920, poslední útvar: 3. střelecký pluk, poslední hodnost: major.
Po návratu do vlasti působil v československé armádě. Za nacistické okupace zapojen do odboje v odbojové organizaci Obrana národa (kraj Brno-venkov, třetí krajský velitel). Zatčen 10. 12. 1939 a vězněn v Brně na Špilberku, kde spáchal sebevraždu oběšením, aby neprozradil své spolupracovníky v odboji.


VOJENSKÁ KARIÉRA:
- říjen 1914 – prosinec 1914 Pěší pluk č. 28, náhradní prapor, Praha
- prosinec 1914 – březen 1915 Škola jednoročních dobrovolníků, Jindřichův Hradec
- březen 1915 – duben 1915 Pěší pluk č. 28, východoevropské válčiště (padl do ruského zajetí 3. dubna 1915 při známé aféře s 28. plukem)
- duben 1915 – srpen 1916 zajatecký tábor (do československých vojenských jednotek vstoupil 18. srpna 1916 v Kyjevě)
- srpen 1916 – březen 1917 Československý náhradní prapor, Borispol
- březen 1917 – duben 1920 služba u 3. československého střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova (postupně velitel družstva, čety, roty a praporu, dosáhl hodnosti majora legií, dvakrát raněn)
- duben 1920 – srpen 1920 zástupce velitele 20. lodního transportu (aktivován v československé branné moci 25. srpna 1920 jako major pěchoty)
- srpen 1920 – březen 1922 Pěší pluk 3, velitel III. praporu, Kroměříž a Fryštát
- březen 1922 – červen 1922 Pěší pluk 19, velitel III. praporu, Mukačevo
- červen 1922 – říjen 1922 dělostřelecký důstojnický kurs, Užhorod
- říjen 1922 – březen 1923 ekvitační důstojnický kurs, Bratislava
- březen 1923 – únor 1925 Pěší pluk 19, velitel III. praporu, Mukačevo
- únor 1925 – září 1926 Zemské vojenské velitelství pro Slovensko / v Bratislavě, 4. oddělení štábu, důstojník válečného průmyslu, Bratislava
- září 1926 – leden 1927 Hlavní štáb branné moci, 4. oddělení, skupina válečného průmyslu, Praha
- leden 1927 – květen 1927 Zemské vojenské velitelství v Bratislavě, 4. oddělení štábu, důstojník válečného průmyslu
- květen 1927 – září 1930 Pěší pluk 39, velitel III. a později II. praporu, Bratislava
- září 1930 – listopad 1931 Prapor útočné vozby, zástupce velitele, Milovice
- listopad 1931 – červenec 1932 Prapor útočné vozby, zatímní velitel, Milovice
- červenec 1932 – listopad 1932 Prapor útočné vozby, zástupce velitele, Milovice
- listopad 1932 – červen 1933 Kurs pro velitele vojskových těles, Praha
- červen 1933 – říjen 1933 Pluk útočné vozby, zástupce velitele, Praha
- říjen 1933 – březen 1935 Ministerstvo národní obrany, I./1. oddělení, přednosta všeobecné skupiny, Praha
- březen 1935 – červen 1935 Ministerstvo národní obrany, I./1. oddělení, přednosta skupiny útočné vozby, Praha
- červen 1935 – říjen 1935 zkušená u Régiment de chars v Tours (Francie)
- říjen 1935 – září 1938 Pluk útočné vozby 2, velitel pluku, Olomouc a Vyškov, září 1938 – říjen 1938 IV. armáda, štáb, velitel útočné vozby
- říjen 1938 – červen 1939 Pluk útočné vozby 2, velitel pluku (i v likvidaci), Vyškov, poslán do výslužby v hodnosti plukovníka pěchoty.

Údaje o výše zmíněných vojenských jednotkách můžete nalézt:
- Pro legie: Fidler, Jiří: Zborov 1917. Brno 2003.
- Pro meziválečnou brannou moc: Fidler, Jiří - Sluka, Václav: Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920–1938. Praha 2006.
(Za laskavé upřesnění pro naši encyklopedii děkujeme panu Jiřímu Fidlerovi.)




osoby

František Bouda
František Bouda byl Morávkovým podřízeným ve Vyškově



Menš


Aktualizováno: 19. 04. 2023