Encyklopedie dějin města Brna

Ernst Wiesner

    Doc. ak. arch. Ernst Wiesner, Dr. h. c.


    • * 21.1.1890 Malacky (Slovensko) – † 15.7.1971 Liverpool (Velká Británie)


    • architekt; čestný doktor Masarykovy univerzity


    • zajímavé okolnosti

      V březnu 1939 byl Wiesner nucen Československo opustit. Zbytek života strávil ve Velké Británii, kde se věnoval především pedagogické činnosti na školách architektury v Oxfordu a Liverpoolu.


    • bydliště

      Malacky, čp. 247 (Slovensko)

      Brno:
      - Pekařská 10
      - Ottgasse (dnes Ponávka 9)
      - Stadthofplatz (dnes Šilingrovo náměstí 3)
      - Rennergasse (dnes Běhounská 4/6)
      - Beischlägergasse (dnes Antonína Slavíka 10)
      - Franz-Josef-Strasse (dnes Francouzská1)
      - Bäckergasse (dnes Pekařská 10)

      Velká Británie:
      - Londýn, 8 Grosvenor Place
      - Liverpool, 3 York Avenue


    • vzdělání

      1901–1905 Zemská vyšší reálná škola v Brně (dnešní Husova ulice č. 12),
      1905–1909 stavební odbor Vyšší průmyslové školy v Brně (dnes náměstí 28. října 1),
      1909–1910 K. K. Technische Hochschule ve Vídni (dnes Technische Universität Wien),
      1910–1913 Mistrovská škola architektury na Akademii výtvarných umění ve Vídni (ateliér F. Ohmanna)

    • čestný doktorát

      Masarykova univerzita (1969)

    • vyznamenání a pocty

      Master of Architecture,
      stříbrná medaile Univerzity J. E. Purkyně v Brně (1966),
      Pamětní medaile k 50. výročí vzniku republiky (1968),
      čestný doktorát Univerzity J. E. Purkyně v Brně (1969)


    • dílo

      zobrazit BRNO:

      (poznámka: názvy ulic a orientační čísla odpovídají dnešnímu stavu)

      1919 (návrh), 1920 (realizace)
      činžovní vila velkoobchodníka a průmyslníka W. Gutmanna - Údolní 58 (tzv. Gutmannův dům – první samostatná Wiesnerova práce se složitějším stavebním programem)

      1920
      návrh na regulaci a zastavění pozemků mezi Mozartovou a Beethovenovou ulicí

      1920–1922
      adaptace dvorního křídla na vlastní byt s ateliérem - Pekařská 10

      1921–1922(?)
      administrativní budova Moravské zemské životní pojišťovny – Mozartova 3

      1923–1925
      administrativní budova České banky Union – Beethovenova 4

      1924–1926
      vila ředitele České banky Union E. Münze – Hroznová 19

      1925–1926
      rodinný dům obchodního ředitele Telefonní a elektrické společnosti v Brně W. L. Steina – Barvičova 25

      1925–1927
      částečná přestavba nájemného domu a kavárna Esplanade - Rooseveltova 7 (jedna z nejoriginálněji řešených brněnských kaváren meziválečného období, dnes už neexistující)

      1925–1930
      krematorium – Jihlavská 1 (ústřední myšlenkou tohoto Wiesnerova díla je „rozdělení (sled) celého pohřebního pochodu“, což se projevuje v symetrické ryze utilitární dispozici, založené na přísné adici logicky rozčleněných a funkčně oddělených prostor)

      1926
      soutěžní návrh na hotel - Divadelní 3 (původní projekt nerealizován, v březnu v roce 1928 nedokončenou stavbu koupila od soukromé majitelky Moravská zemská životní pojišťovna – pravděpodobně pro nestabilní terénní podloží se změnil počet podlaží a i po ukončení stavby došlo k několika podstatným stavebním úpravám)

      1926–1929, 1933, 1936
      obytný, obchodní a administrativní dům Moravské zemské životní pojišťovny s kavárnou a kinem Kapitol (tzv. palác Morava) - Divadelní 3

      1928
      rodinný dvojdům v  kolonii Nový dům - Bráfova 109, 111 (patrně první akce, při níž se Wiesner setkal s B. Fuchsem)

      1928–1929
      vila W. V. Neumarka - Vinařská 38

      1928–1930
      administrativní budova s byty a obchody Moravské banky – náměstí Svobody č. 21 (společně s Bohuslavem Fuchsem),

      1928–1930
      vila G. Haase - Lipová 43

      1931–1932
      nájemný dům družstva Freundschaft - Rybářská 10

      1934
      rodinný dům H. Weiglové - Kalvodova 2

      1935–1936
      přestavba a nadstavba tzv. Doretova dvora pro Moravskou zemskou životní pojišťovnu - Malinovského náměstí 4.




      MIMOBRNĚNSKÉ STAVBY:
      1923–1925
      správní budova Žilinské a Ladecké portlandcementové továrny, Bratislava – Gunduličova 8

      1930–1931
      rodinný dům, Praha-Smíchov, ul. U Mrázovky 7 (jediná Wiesnerova realizace na území Prahy)

      1933
      rodinný dům JUDr. L. Weinbergeraa, Hranice na Moravě, Farní 42

      1934, 1937
      úprava interiérů tzv. Větší synagogy, Boskovice, ul. Ant. Trapla

      1935
      přestavba hotelu Kulm, Arosa (Švýcarsko)

      1935–1936
      poštovní a telegrafní úřad, Šumperk, Tř. gen. Svobody 13

      1935–1938
      úpravy textilní továrny Landesmann a Kornhaber, Bielsko, ul. Czechowa 22 (Polsko)

      1936–1938
      chlapecká obecná škola, Boskovice, náměstí 9. května 8 (s A. Liebscherem)

      1936–1938
      úpravy továrny na výrobu elektromotorů a tkalcovských strojů Georg Schwabe, Bielsko, ul. Grazyńskiego (Polsko)

      1936–1938
      úpravy textilní továrny Kazimierze Kohna, Lodž (Polsko)

      1937–1938
      sportovní hotel Peraton, Kitzbühel (Rakousko).



      NEREALIZOVANÉ SOUTĚŽNÍ NÁVRHY:
      1928
      Česká eskomptní banka – Praha, náměstí Republiky

      1930
      kino Elektra – Plzeň, Škroupova 3

      1930
      Všeobecný penzijní ústav – Brno, Burešova 20 (s B. Fuchsem)

      1930
      Nejvyšší soud – Brno, Husova ulice

      1930
      Jubilejní úrazová nemocnice – Brno, Ponávka 6

      1930
      Německá Masarykova lidová univerzita – Brno, Janáčkovo náměstí 2c

      1932
      Úřední budova města Brna – Husova ulice (s B. Fuchsem a J. Kumpoštem).


    • zaměstnání

      1913–1914 asistent v ateliéru F. Ohmanna ve Vídni (1914–1918 vojenská služba v Polsku, Dalmácii a jižním Tyrolsku u ženijního pluku, který stavěl zničené mosty a lanovky pro dopravu vojáků i materiálu),
      1918–1919 projektant na ministerstvu války ve Vídni,
      1919–1939 samostatný projektant v Brně (v roce 1939 emigroval do Velké Británie),
      1939–1945(?) samostatný architekt v Londýně (architektonické práce pro československou exilovou vládu),
      1945–1948 samostatný architekt v Londýně (architektonické práce pro velvyslanectví ČSR, v letech 1947 a 1948 krátce pobýval v Brně),
      1948–1950 asistent a vedoucí učitel 4. ročníku na Škole architektury a stavebnictví v Oxfordu,
      1950–1955(?) docent oboru pozemních staveb a konstrukcí na Škole architektury univerzity v Liverpoolu,
      1955(?)–1971 samostatný projektant v Liverpoolu

    • odborné a zájmové organizace

      umělecká sekce Německé společnosti pro vědu a umění v Brně,
      Sdružení architektů (Sdružení stavební tvorby),
      Gemeinde der deutschen Architekten,
      Brněnský Devětsil,
      Československá skupina CIAM,
      Poradní regulační sbor pro Velké Brno,
      Spolek stavebních techniků


    • hrob

      Allerton R. C. Cemetery, Liverpool (hrob dnes asi zrušen)

    • pojmenováno

      v rámci projektu „807 hrobů holocaustu“ byla 25. 5. 2010 na Židovském hřbitově v Brně dokončena rekonstrukce hrobu jeho matky Berty (1864–1939) a na náhrobku připomenuta i vzpomínka na Ernsta Wiesnera


    • poznámky

      Wiesnerova tvorba má zásadní význam především pro počátky brněnské moderní architektury. Zejména jeho rané práce totiž předznamenaly jeden z nejdůležitějších stylových proudů, z něhož pak mohly vyrůstat nové koncepce.
      Ve 30. letech 20. století jeho díla sice poněkud ztratila na své dřívější přesvědčivosti, nicméně širokým typologickým spektrem i zdrženlivým monumentalismem položila spolehlivé základy pro rozvoj Brna jako moderního velkoměsta.


    • obrazy

      img0231.jpg


    • prameny, literatura

      zobrazit "Brněnský architekt Ernst Wiesner v meziválečné Jihlavě"
      "Dotkli se Brna. Memoáry, vyprávění a hold osobnostem, které přispěli k jedinečnosti našeho města"
      "Hranická architektura 1815–1948"
      "K počátkům tvorby Arnošta Wiesnera. (Adaptace bytu s ateliérem na Pekařské ulici v Brně)"
      "Projděte se Brnem s čestnými doktory"
      "Vládní vila"
      "Münzově vile hrozí demolice. Kvůli statice"
      "Doktoři honoris causa naší univerzity. Arnošt Wiesner"
      "Čestní doktoři věd naší almae matris"
      "Slavné brněnské vily"
      "Brněnští židovští architekti 1919–1939"
      "Ernst Wiesner 1890–1971"
      "O nové Brno. Brněnská architektura 1919–1939"
      "Arnošt Wiesner"
      "Arnošt Wiesner a Brno"
      "Arnošt Wiesner: Norma a tvorba"
      "Arnošt Wiesner a Brno"
      "Arnošt Wiesner 1890–1971. Architektonické dílo"
      "Ernest Wiesner + "
      "Arnošt Wiesner a Brno"
      "Brněnská architektura 1919–1928"
      "Arnošt Wiesner"
      "Ernest Wiesner - Brünn"
      "Die Arbeiten Ernest Wiesners"
      "Künstlerische Probleme unserer Zeit. Aus einem Gespräch mit dem Architekten Ernest Wiesner"
      "Dílo architekta Arnošta Wiesnera čili úvaha o racionalismu v architektuře"
      "Architekt Ernest Wiesner"


    • osoby

      Samuel Beran
      klient (stavebník) Wilhelm Gutmann
      bydlel v domě, který E. Wiesner navrhl Gustav Haas
      majitel vily navržené E. Wiesnerem Leopold Hannak
      klient E. Wiesnera (Hannakova kavárna) Vladimír Hudec
      Vl. Hudec byl stavitelem vily, kterou v Hranicích navrhl E. Wiesner
      další osoby (9)...
      Walter Villiers Neumark
      klient E. Wiesnera Willy Leo Stein
      nechal si vystavět vilu na Barvičově ulici podle jeho projektu Andrew (André, Endre) Steiner
      Alfred Stiassni
      majitel vily, kterou navrhl arch. Ernst Wiesner Alois Strompf
      klient architekta Siegfried Strompf
      klient architekta Hubert Svoboda
      autor projektu stavby na Staré ulici, dům stavěla firma Huberta Svobody Jaroslav Valenta
      přátelé a spolupracovníci Hermine Weigl
      majitelka Wiesnerem projektovaného domu


    • partneři

      Eva-Maria Wiesnerová


    • rodiče

      Alfred Wiesner
      Berta Wiesner (Winterová)


    • sourozenci

      Gustav Wiesner
      Mathilda Schlesinger (Wiesner)
      Erwin Wiesner
      Robert Wiesner


    • ulice

      Antonína Slavíka
      bydliště Pekařská
      bydliště Běhounská
      bydliště Francouzská
      bydliště Šilingrovo náměstí
      bydliště
      další ulice (1)...
      Ponávka
      bydliště


    • osoba na objektech

      E. Wiesner
      pamětní deska: Beethovenova 4/02


    • stavby

      Krajské státní zastupitelství v Brně
      Beethovenova, Mozartova 3/18
      autor projektu
      palác Morava (Kapitol)
      Divadelní, Kobližná, Malinovského náměstí 3/603
      autor projektu přestavby budovy
      Palác Morava
      Divadelní 3/603
      autor projektu budovy
      Vila Stiassni
      Hroznová 14/82
      autor projektu
      Vila Münz
      Hroznová 19/86
      architekt

      další stavby (9)...
      Krematorium města Brna
      Jihlavská 1/756
      autor projektu
      Haasova vila
      Lipová 43/248
      architekt
      Dům odborových služeb MSDU OS
      Malinovského náměstí 4/603
      autor projektu budovy postavené v letech 1926–1928
      Prodejna obuvi B. L. Popper
      Masarykova 16/404
      autor návrhu prodejny
      Moravská banka
      náměstí Svobody 21/92
      architekt, zejména interiérů stavby
      Kavárna Esplanade
      Rooseveltova 7
      architekt
      Bytový dům družstva Freundschaft
      Rybářská 10/575
      autor projektu
      Gutmannův obytný dům
      Údolní 58/375
      architekt
      Vila Neumark
      Vinařská 38/240
      architekt


    • události

      3. 7. 2015
      Zpřístupnění obnovené zahrady vily Stiassni
      architekt vily, zřejmě se podílel i na kompozičním schématu zahrady
      16. 12. 2014
      Výstava Brno/město s duchem Bauhausu
      jeden z předních brněnských architektů
      14. 12. 2014
      Znovuotevření vily Stiassni po rekonstrukci
      autor původního projektu vily
      9. 7. 2012
      Výstava Osobnosti brněnské architektury 25. 5. 2010
      Dokončení rekonstrukce hrobu rodiny Wiesnerovy
      na židovském hřbitově v Brně mu byla umístěna vzpomínka na hrobě jeho matky

      další události (1)...
      6. 4. 1930
      Slavnostní otevření krematoria v Brně
      architekt


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Lk, Menš


Aktualizováno: 24. 11. 2015

Ernst Wiesner, kolem r. 1965. Fotografie ze soukromého archívu.