česká

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR

Brno-Líšeň:
- Dlouhá + Mariánské údolí 12
- Dra Aloise Rašína 25,
Brno, Merhautova

1925–1932 reálka v Brně,
1934–1936 Vojenská akademie v Hranicích

Britský řád MBE 1943 (člen Řádu britského impéria),
2x Čs. válečný kříž 1939 (1941, 1945),
2x Čs. vojenská medaile Za chrabrost před nepřítelem,
Čs. vojenská pamětní medaile se štítkem F-VB (1944),
medaile Za zásluhy I. stupně (1945),
odznak Čs. partyzána (1946)

důstojník čs. armády, v době sňatku poručík pěchoty,
po roce 1948 geometr a geodet

Sokol

Líšeňský hřbitov, Šimáčkova, skup. 3, hrob č. 40-41

V letech 1932–1934 základní vojenská služba u 43. pěšího pluku v Brně a 37. pěšího pluku v Levoči; 1934–1936 Vojenská akademie v Hranicích, povýšen na poručíka a zařazen k 43. pěšímu pluku v Brně, velitel roty doprovodných zbraní (1937–1939). V matrice oddaných je poznámka: „Od 1. 8. 39 propuštěn od ministerstva nár. obrany v likvidaci 30. 6. 1939.“

Dne 6. 12. 1939 odešel do čs. zahraniční armády, přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Řecko se dostal do Bejrútu a odtud lodí do Francie (Marseille), do Agde dorazil 14. 1. 1940; v lednu 1940 zařazen jako zatímní velitel roty, 3. 6. 1940 převelen k 2. čs. pěšímu pluku jako velitel 12. (kulometné) roty, s níž se účastnil na frontě bojů proti německé armádě; 13. 7. 1940 dorazil na lodi Rod el Farag do Liverpoolu, ve Velké Británii zařazen k čs. smíšené brigádě jako velitel čety 2. praporu, k 1. 8. 1940 povýšen na nadporučíka, od 27. 9. 1940 zástupcem velitele 4. roty 2. praporu.

V době od 9. 1. do 6. 2. 1943 prodělal výcvik pro nasazení v týlu nepřítele ve Skotsku, absolvoval jako jeden z mála čs. vojáků i výcvik britských speciálních jednotek commandos; 23. 9. 1943 přemístěn k 3. rotě 2. tankového praporu čs. obrněné brigády, 28. 10. 1943 povýšen na kapitána; dne 26. 11. 1943 ustaven zástupcem velitele 3. roty 2. tankového praporu, určen velitelem šestičlenné paraskupiny WOLFRAM; 15. 5. 1944 přidělen II. odboru Ministerstva národní obrany v Londýně.

Dne 3. 7. 1944 skupina WOLFRAM se přesunula do Itálie, odkud odletěla do akce; v noci ze 13. na 14. 9. 1944 vysazena v prostoru Nytrová-Kotly v Beskydech s úkolem podchytit a organizovat partyzánské hnutí v této oblasti; před údery německých protipartyzánských jednotek se musel J. Otisk a jeho podřízení stáhnout do Líšně k příbuzným, v březnu a dubnu 1945 podnikl WOLFRAM několik diverzních akcí proti německým vojskům; květen 1945 – říjen 1945 J. Otisk působil na II. (zpravodajském) odboru hlavního štábu Ministerstva národní obrany v Praze; 1. 11. 1945 převelen ke 13. tankové brigádě v Přáslavicích u Olomouce, povýšen na majora a jmenován velitelem 2. praporu; 15. 9. 1947 – 1. 5. 1948 velitelem 2. tankového praporu u 1. tankové brigády (přejmenována později na 12.); k 1. 5. 1948 poslán na dovolenou s čekaným; 1. 10. 1948 propuštěn z armády a degradován na vojína; po odchodu z armády pracoval jako geodet a geometr.

V osobní charakteristice kpt. J. Otiska je uvedeno:
- znalost anglického, francouzského a německého jazyka slovem a písmem
- značný rozhled a všeobecné vzdělání
- schopnost rychle se rozhodovat
- fyzicky i psychicky odolný
- žádné škodlivé návyky
- k nadřízeným uctivý, k sobě rovným kamarádský, k podřízeným vlídný.

Otiskova (Líšeň)

zobrazit

Růžena Otisková (Křivánková)
sňatek: 15. 8. 1939, Brno-Líšeň (kostel sv. Jiljí)

Matouš Otisk
Marie Otisková (Šumberová)

Anna Otisková
Růžena Otisková
Františka Cvečková (Otisková)
Ludmila Frydrýšková (Otisková)
Bohumil Otisk

další sourozenci (6)...

Dlouhá + Mariánské údolí
rodný dům (dnes Ondráčkova) Merhautova
bydliště Dra Aloise Rašína
bydliště doložené v roce 1939 (dnes Rašelinová)

Líšeňský hřbitov
Šimáčkova
válka a odboj 1938–1945; účastník zahraničního a domácího odboje; čs. parašutista, velitel paraskupiny WOLFRAM vysazené z Velké Británie; místo posledního odpočinku

6. 4. 2024
Vysazení dalších 40 lip v Aleji parašutistů na Třebíčsku
jemu vysazena lípa 6. 4. 2024

mapa
matriční záznam narození Josefa Otiska
matriční záznam sňatku Josefa Otiska

Fl, JMik