vyučen malířem a natěračem u svého bratra ve Vamberku,
na doporučení pana faráře se přihlásil v roce 1928 do Fryštáku k salesiánům, kam byl přijat v září 1928,
v roce 1933 vstoupil do noviciátu ve Sv. Beňadiku, zde složil 31. července 1934 první řeholní sliby,
poté odjel do Ostravy, kde dokončil gymnazijní studia,
v Ostravě také prožil svou asistenci a pak zde začal studovat teologii, studium narušila válka a zabrání ostravského ústavu,
aby unikl pracovnímu nasazení v Německu, byl ve čtvrtém roce teologie spolu s dalšími čtyřmi spolubratry vysvěcen 22. listopadu 1942 v Olomouci na kněze

po dokončení teologie šel opět do Ostravy jako prefekt salesiánského domu, který byl omezen na pár místností u kostela, kde žila oratoř,
po válce zůstal P. Hynek jako prefekt v ostravském domě, ve kterém se otevřel internát pro učňovskou mládež, v roce 1947 se zde stal ředitelem domu

po únoru 1948 byla proti ústavu v Ostravě zinscenována provokace ve snaze salesiány zdiskreditovat a dům zabrat, P. Hynek byl zatčen a týden strávil ve vazbě, akce nedosáhla svého cíle, ale představení ho přeložili do Přestavlk a pak do Brna

po propuštění z vězení v roce 1960 se opět vrátil do Brna, pracoval jako pomocný dělník v Grafii, později jako údržbář ve Fakultní nemocnici v Brně

v roce 1975 mu bylo dovoleno sloužit mši svatou u sester sv. Alžběty

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 12, hrob. č. 112–114 (společný hrob salesiánů)

V brněnské oratoři zastihla P. Hynka v dubnu roku 1950 likvidace mužských řeholí. Byl převezen do internace v Oseku u Duchcova, později do Hájku u Prahy a pak do Želiva, odkud byl v roce 1954 propuštěn.
Po propuštění se usadil v Brně a převzal péči o spolubratry, kteří v té době v Brně žili a pracovali. Na jaře v roce 1957 při velkém tažení Státní bezpečnosti proti salesiánům byl zatčen a odsouzen na tři roky za údajné podvracení republiky, které spočívalo v tom, že ochotně sloužil jako kněz spolubratřím.
Byl vězněn ve Valdicích, kde spolu s ostatními spolubratry a dalšími kněžími pracoval na brusírně skla. Byl již starší a nedařilo se mu plnit normy. Za to byl často různě postihován.

P. Hynek získal později domek v Žabovřeskách v ulici Maničky. Pronajímal levně volné místnosti studentům studujícím na různých školách v Brně, aby domek využil a alespoň nějak působil v intencích Dona Boska.
Po roce 1980 se domek stával postupně útočištěm začínajícího díla sester salesiánek – Dcer Panny Marie Pomocnice. Po roce 1990 ochotně souhlasil, aby se domek stal majetkem sester, aby zde mohly založit svůj první dům v Brně.

P. Hynek byl vyhledávaný zpovědník. Dokud mohl, chodil sloužit mši svatou řeholním sestrám.

Maničky
bydliště v 70. a 80. letech

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
salesián, římskokatolický kněz; perzekuce po roce 1948; místo posledního odpočinku

Ma