Jan Velecký

* 19.7.1897 Hrušky (okres Vyškov) – † 28.10.1941 Osvětim

válka a odboj 1914–1919, legionář italský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; zaměstnanci policie
bratr osobnosti: Florian Velecký

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

zajímavé okolnosti

v jeho vojenské kartě je zaznamenána jako zvláštní schopnost, že umí jezdit na kole (Kopecký, c. d.)

příčina úmrtí

zahynul v koncentračním táboře

bydliště

Hrušky čp. 58 (rodný dům a bydliště v době sňatku),
Telnice čp. 23 (doloženo k roku 1922),
Sokolnice čp. 106 (doloženo v roce 1927),
Brno-Tuřany, Moravská 11

vzdělání

obecná a měšťanská škola,
nižší průmyslová škola

vyznamenání a pocty

Československá medaile vítězství (1938)

jiné pocty

jeho jméno je uvedeno v tzv. „Slavíně policistů, četníků, příslušníku SNB a hasičů“ v Muzeu Policie ČR v Praze

zaměstnání

zedník v Hruškách (doloženo v roce 1921),
vrchní strážmistr státní policie v Brně

odborné a zájmové organizace

ČSOL, místní jednota Brno-Tuřany (člen výboru v roce 1938, revizorem účtů zvolen v roce 1939, funkci vykonával do srpna 1939, kdy nacisté činnost legionářské organizace zakázali)

poznámky

V rakousko-uherské armádě měl hodnost zákopníka (útvar neuveden - Menš.). Zajat: 4. 8. 1916, Mont Falcone. Datum přihlášení do legie: 9. 4. 1917, Santa Maria Capua Vetere, do čs. legie v Itálii zařazen 23. 4. 1918, prvním útvarem 32. pěší pluk, vojín. Zúčastnil se bojů proti rakousko-uherské armádě, zejména na Doss’ Alto, a při závěrečné italské ofenzivě v horském úseku Monte Altissimo. Po skončení bojů na italské frontě byl 11. 11. 1918 převeden ke štábní rotě 32. pěšího pluku a s ní se vrátil do vlasti. Se svou jednotkou byl přesunut na Slovensko, kde se zapojil do bojů proti maďarským bolševikům. Od 13. 1. 1920 absolvoval telefonický kurz u 24. pěšího pluku a 18. 12. 1920 byl demobilizován.
Do služeb policejního ředitelství v Brně vstoupil v roce 1924, dekretem prezidia policejního ředitelství v Brně ze 30. 1. 1924 byl jmenován definitivním strážníkem a příslušel do Velkého Brna. Jako bývalý legionář byl brzy po příchodu nacistů postaven mimo službu.
Zatčen 30. 1. 1941 na udání jednoho z tuřanských občanů za údajný pronesený hanlivý výrok o nacistické armádě. Vězněn v Brně Pod Kaštany, odkud transportován dne 5. 6. 1941 do koncentračního tábora Osvětim, kde zahynul.

obrazy

prameny, literatura

zobrazit

Archivní pramen

"Matrika oddaných, Telnice 1868–1928"

"Matrika narozených, Křenovice 1846–1902"

Www stránky

"Databáze příslušníků padlých ve službě"

"Detail legionáře"

Ostatní literatura

"Občané tuřanské farnosti v zahraničním odboji 1914–1920"

"Brněnští občané v boji proti fašismu"