Internetová encyklopedie dějin Brna

Moritz Schnabl

    Moritz Schnabl


    • * 2.8.1814 Ondřejov (nyní Rýmařova, okres Bruntál) – † 24.8.1892 Brno


    • průmyslník v lihovarnictví a ve výrobě likérů; filantrop


    • státní příslušnost

      Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko


    • zajímavé okolnosti

      Činnost Moritze Schnabla byla pro město užitečná. Ve válečném roce 1866 poskytl významnou pomoc tehdejšímu starostovi K. Giskrovi.
      Při rekonstrukci vězeňské kaple na Cejlu zde nechal pořídit na své náklady varhany, opatřil vězeňskou školu obrazy a věnoval jí učební pomůcky. Jeho dobročinnost se projevovala i vůči chudobinci na Cejlu.


    • vyznamenání a pocty

      za zásluhy byl roku 1877 vyznamenán císařem, obdržel záslužný kříž s korunou

    • jiné pocty

      čestný člen mnoha spolků


    • zaměstnání

      roku 1833 založil obchod a pronajal si od knížete Lichteštejna palírnu v Bílovicích (okr. Bruntál),
      svojí pílí se vypracoval, přestože roku 1848 utrpěl citelné finanční ztráty, když působil jako markytán v carské ruské armádě v Uhrách,
      po krátkém působení v Kojetíně a Němčicích na Hané (okr. Prostějov), byl již roku 1856 v Brně, kde založil v Malé ulici č. 35 (nyní Veveří č. 17) v domě U Města Milána podnik na výrobu nápojů, rosolek a pálenky, k roku 1859 uveden jako nájemce palírny patřící klášteru u sv. Tomáše na Starém Brně

      roku 1859 uzavřel k podnikání společenskou smlouvu s dalším zdejším výrobcem rosolky a likérů Josefem Wattrichem, která však neměla dlouhého trvání, byla téhož roku vymazána z obchodního rejstříku,
      po koupi domu zv. Schlössel roku 1864 založil obchod, kavárnu a novou výrobnu likérů v Brně na Cejlu č. 58 (zde byl i zájezdní hostinec), roku 1870 nechal dům zbourat a postavil zde třípodlažní objekt, k tomu později dal do provozu velkou pekárnu

      roku 1867 si od brněnského magistrátu pronajal výběr poplatků za tržní místa, získal c.k. poštmistrovský úřad na Cejlu a od roku 1869 se stal z rozhodnutí prezidia Zemského soudu v Brně hlavním dodavatelem potravin a paliv pro brněnskou provinční věznici a soudy (tuto činnost provozoval do roku 1884)

      již v osmdesátých letech 19. století předal vedení firmy nejmladšímu synovi Wilhelmovi

    • odborné a zájmové organizace

      zřídil stipendium ve prospěch Moravskoslezského slepeckého ústavu v Brně a stipendium pro chudé školní dívky bez určení konfese, podporoval školství,
      byl čestným členem a zasedal v předsednictví řady humanitárních spolků,
      působil jako cenzor několika bankovních ústavů,
      byl představeným židovské náboženské obce v Brně


    • hrob

      Židovský hřbitov, Nezamyslova 27, hrob 8, řada 3, sekce 1D


    • poznámky

      poprvé se oženil v polovině třicátých let 19. století se ženou nezjištěného jména a příjmení; z tohoto manželství pocházely první dvě dcery


    • prameny, literatura


    • osoby

      Karl Giskra
      ve válečném roce 1866 mu Moritz Schnalb poskytl významnou pomoc


    • partneři

      Johanna Schnabl (Herlich)
      sňatek: 1839


    • děti

      Cecilie Freud (Schnabl)
      Julie Böhm (Schnabl)
      Bertold Schnabl
      Karoline Braun (Schnabl)
      Charlotte Hersche (Schnabl)

      další děti (4)...


    • stavby

      Židovský hřbitov
      Nezamyslova 27/395
      místo posledního odpočinku


    • autor

      Jord


Aktualizováno: 25. 12. 2018