Internetová encyklopedie dějin Brna

Jakob Friedrich Schöll (Schoell)

    Jakob Friedrich Schöll (Schoell)


    • * 14.9.1770 Güterstein bei Urach (Německo) – † 30.11.1841 předměstí Radlas, nyní část Brna


    • průmyslník ve vlnařství a strojírenství


    • národnost

      německá

    • státní příslušnost

      Německo, Rakouské císařství


    • zajímavé okolnosti

      Měl zásluhu na tom, že se v barvířství přešlo k postupům založeným na znalosti chemie.
      Za krize v době cholery v Brně roku 1831 přispíval na zmírnění nezaměstnanosti a podporoval zaměstnání na nouzových pracích.

    • příčina úmrtí

      zemřel na následky zranění při nehodě kočáru


    • vzdělání

      vyučil se krasnobarvířem u firmy Pastor und Comp. v Burgscheidu u Cách (Německo), kde se stal vedoucím barevny

    • vyznamenání a pocty

      zlatá medaile se stuhou za civilní zásluhy


    • zaměstnání

      do Brna přišel roku 1792 a stal se vedoucím barvířem v podniku Wilhelma Mundyho, s nímž se však nepohodl a o rok později (1793) se stal ředitelem a společníkem Johanna Paula Herringa v Brně,
      roku 1795 se osamostatnil a zřídil si barevnu na předměstí Radlas č. 13 (nyní Špitálka č. 3)

      roku 1813 se společníky založil strojní drastírny a přádelny vlny ve Šlapanicích (okr. Brno-venkov), kam jej pozval jeho strýc Johann Reiff,
      Jakob Friedrich Schöll zakoupil pro společnost nejprve pavlánský mlýn a bývalou koželužnu ve Šlapanicích a roku 1819 zámeček tamtéž,
      roku 1815 požádal se společníky (J. Reiffem, synovcem Augustem Wilhelmem Jakobem Schollem a Christianem Friedrichem Memmertem) o udělení formálního zemského továrního oprávnění pro mechanickou přádelnu vlny ve Šlapanicích, po Reiffově úmrtí se podnik od roku 1821 soustředil především na výrobu parních strojů a Jakob Friedrich Schöll se věnoval provozu mechanické přádelny, ze které vystoupili ostatní společníci (A. Schöll a Ch. Memmert),
      podíl Johanna Reiffa získali dědicové, kteří jej prodali roku 1841 Jakobu Friedrichu Schöllovi

      Jakob Friderich již roku 1822 koupil bývalý tovární podnik A. Pilbacha na brněnském předměstí Cejl (nyní část Brna), firma byla zrušena z rozhodnutí Zemského soudu v Brně roku 1856 a vymazána z obchodního rejstříku

    • odborné a zájmové organizace

      byl veřejně činným jako první představitel evangelické obce v Brně,
      roku 1826 byl zvolen členem ředitelství Vzájemné moravskoslezské pojišťovny proti požárům,
      roku 1827 se stal místním školním dozorcem nekatolických škol,
      člen Dobročinného mužského spolku v Brně, První dětské ochranovny v Brně,
      řádný přísedící člen C. k. moravskoslezské společnosti pro povznesení orby v Brně


    • prameny, literatura


    • osoby

      Johann Paulus Herring
      společník barvírny Wilhelm (Johann Wilhelm) Mundy
      majitel podniku Alois Franz Pilbach
      majitel podniku - prodávající Johann Reiff (Reif)
      strýc i spolumajitel drastírny a přádelny vlny ve Šlapanicích


    • partneři

      Karoline Luise Schöll (Schoell) (Bratsberger)
      sňatek: 1803 v Brně
      (první manželka)
      Luise Wilhelmine Dorothea Schöll (Schoell) (Schöll)
      sňatek: 1810 v Brně
      (druhá manželka)


    • děti

      Mathilde Franziska Riecke (Schöll (Schoell))
      Gustav Adolf Schöll (Schoell)
      Karl Friedrich Schöll (Schoell)
      Louise Caroline Wilhelm (Schöll (Schoell))
      Friedrich Emil Schöll (Schoell)

      další děti (4)...


    • autor

      Jord


Aktualizováno: 01. 01. 2019