rytíř

von Schoeller (1863)

německá

Rakouské císařství: firma Gebrüder Schoeller měla jako první své provozy osvětleny plynovými lampami (1827), jako první použila hydraulický lis při výrobě sukna (1823)

V roce 1851 porotce na světové výstavě v Londýně.
Rodina Schoellerů spravovala první konzulát USA v českých zemích, který byl roku 1863 zřízen v Brně.

Řád železné koruny (1863)

císařská zlatá medaile (1836)

průmyslník, velkoobchodník,
1848–1849 poslanec Moravského zemského sněmu,
od roku 1860 poslanec říšské rady,
1848–1851 člen výboru obecního zastupitelstva,
1851–1869 člen obecního výboru v Brně,
zastupující předseda Moravské eskontní banky v Brně,
ředitel pobočky Národní banky v Brně,
spolumajitel panství Čakovice a Ctěnice (nyní části Prahy), Levice v Uhrách (nyní Slovensko)

podporoval Moravský umělecký spolek, spolek Německý dům, Moravské průmyslové muzeum,
od roku 1826 představený německé evangelické obce v Brně,
1891 spoluzakladatel Brněnského obchodního spolku

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 25d, hrob č. 19–28

Počátky podnikání rodiny Schoellerů sahají do 18. století, kdy továrna na sukna ještě působila v Dürenu v Porýní.
Do Brna byl podnik přenesen roku 1818 a již o rok později zde Schoellerovi koupili tovární budovu se zařízením firmy Hopf a Bräunlich na Cejlu 46/48. Roku 1823 se Phillip Wilhelm vrátil z cest po Evropě do Brna a byl pověřen vedením brněnské pobočky rodinné firmy. Byl také se svými bratranci jejím spolumajitelem.
Roku 1824 založil se svým bratrem Adolfem v Brně továrnu na vlněné zboží a plsť. Příchod rodiny Schoellerů je označován jako počátek nové epochy vlnařství, a to díky tomu, že do své výroby zaváděli moderní technologie (např. parní stroje).
Kvalitu jejich výrobků ocenila porota na světových výstavách v Londýně (1851) a v Paříži (1855).
Spolu se svým bratrancem Alexandrem Schoellerem založil několik řepných cukrovarů.

Gustav Adolf Schoeller

Zeile
sídlo rodinné firmy

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
průmyslník, velkoobchodník ve vlnařství, cukrovarnictví a ocelářství; místo posledního odpočinku

mát