česká

Vyšší státní průmyslová škola v Plzni,
Vojenská akademie v Hranicích,
Vysoká škola válečná

Československý válečný kříž,
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem

profesor ženijního vojska,
rektor Vojenské akademie Antonína Zápotockého v Brně,
1971–1981 poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění

KSČ

zástupce předsedy Svazu protifašistických bojovníků

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 38, hrob č. 405

Dne 5. září 1938 byl jmenován poručíkem ženijního vojska. Koncem dubna 1939 byl v souvislosti se zánikem Československa propuštěn z armády.
Dne 30. ledna 1940 odešel do emigrace přes Slovensko a Maďarsko do Jugoslávie, kde se stal členem skupiny československých dobrovolníků mířících do Francie. Stal se velitelem čety 1. ženijní roty v Avignonu.
Po pádu Francie přešel do Velké Británie. Zde působil jako velitel ženijní čety a postupně byl povýšen na kapitána. V květnu 1944 odletěl do Sovětského svazu. Zde působil jako ženijní důstojník samostatné tankové brigády. Podílel se na osvobozovacích bojích v Karpatech a kampani v Československu. Na konci války zastával hodnost štábního kapitána coby náčelník štábu ženijního vojska 1. armády.
Ve volbách roku 1971 zasedl do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 49 - Brno-venkov, Jihomoravský kraj). Mandát obhájil ve volbách roku 1976 (obvod Šumperk, Severomoravský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období (1981).

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
generálporučík, československý odbojář, vojenský pedagog, politik; místo posledního odpočinku

mát