česká

obecná škola v Nákle,
měšťanská škola v Litovli,
1926–1927 aspirantát v Peroze (Itálie),
1927–1930 aspirantát ve Fryštáku,
1929–1936 gymnázium v Kroměříži,
1931–1932 noviciát ve Sv. Beňadiku (Slovensko),
6. 8. 1932 první sliby ve Sv. Beňadiku (Slovensko),
podzim 1936 – 1940 studium teologie na Gregoriánské univerzitě v Římě (Itálie),
23. 9. 1939 kněžské svěcení v Římě (Itálie),
1940–1943 studium církevního práva na Salesiánské univerzitě v Turíně (Itálie),
1943–1946 studium všeobecného práva na Lateránské univerzitě v Římě (Itálie) (přerušeno válečnými okolnostmi),
1948 vyloučen z dálkového studia práv na UK v Praze

1934 asistent v salesiánském domě ve Fryštáku,
1935–1936 asistent v salesiánském domě v Ostravě,
po roce 1943 duchovní služba v Československé armádě v Anglii,
od roku 1946 člen římského církevního soudu (Římská rota),
1946–1950 přednášel na teologickém učilišti inspektorie v Oseku u Duchcova, přednášel církevní právo v litoměřickém semináři, člen diecézního církevního soudu,
1955–1956 civilní zaměstnání v Olomouci,
do roku 1968 civilní zaměstnání (elektromontér),
70. léta dostal státní souhlas k výpomoci v duchovní správě

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 20, řada 1, hrob č. 11–14, hrobka kongregace salesiánů

Roku 1926 odjel s třetí skupinou českých chlapců do italské Perozy, kde se seznámil s prací salesiánů. Už následujícího roku se vrátil do Československa, kde vstoupil do noviciátu, složil první sliby i začal asistenci. Do Itálie se vrátil roku 1936 studovat teologii a poté také právo.
Po kapitulaci Itálie (září 1943) se zapojil do zahraničního odboje a sloužil v duchovní službě v Československé armádě v Anglii. Do čs. zahraničního vojska zařazen 22. 3. 1945 ve Velké Británii, osobní číslo Z; T-4489.
Roku 1946 se stal členem římského církevního soudu, tzv. Římské roty. Téhož roku se vrátil do Československa, kde se podílel na pastoraci v osecké oblasti, vyučoval na teologickém učilišti v Oseku u Duchcova a také v litoměřickém semináři. Sám dálkově studoval právo na Univerzitě Karlově v Praze, po Únoru 1948 byl však ze studií vyloučen.
V červnu 1949 i přes zákaz dvakrát přečetl pastýřský list. Za to byl v lednu 1950 Státním soudem v Praze odsouzen ke 2 letům vězení. Následně byl vybrán mezi duchovní, kteří mohou požádat prezidenta republiky o milost. P. Škurka to však odmítl. Byl zařazen mezi PTP v Mostě. Propuštěn byl roku 1951. Od února 1952 do srpna 1955 byl však internován v internačních táborech v Oseku a Želivi. Poté si musel najít civilní zaměstnání, pracoval jako zámečník v Olomouci.
Podruhé byl zatčen roku 1956, a to při zatýkání salesiánů (tzv. skupina Polák a spol.) za pokračování v církevní činnosti a za podávání zpráv o stavu církve v Československu do zahraničí. Ve dnech 24. – 27. 4. 1957 byl Krajským soudem v Olomouci odsouzen ke 3 letům vězení. Vězněn byl v Olomouci a pracovním táboře Vojna na Příbramsku. V prosinci 1957 byl amnestován.
Po propuštění se vyučil elektromontérem. I tehdy se ale zajímal o církevní právo. V antikvariátech nakupoval teologické knihy.
V letech 1968–1973 pomáhal biskupovi Štěpánu Trochtovi s právními záležitostmi, cestuje s ním dokonce i do Říma.

zobrazit

Karel Maria Polák
salesián obviněný ve skupině Polák a spol.

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
salesián, právník, válka a odboj 1938–1945, účastník zahraničního odboje, po roce 1948 politický vězeň; místo posledního odpočinku

mát