- Ryby ČSR
- Goethe a Purkyně
- J. E. Purkyně a moderní lékařství
- Vivaria v koutku živé přírody
- Přírodovědné práce J. E. Purkyně
- Vergleichende Endokrinologie

Význam jeho vědecké práce je v tom, že si uvědomoval význam ryb v národním hospodářství, doplnil přehledný obraz o jejich výskytu v našich vodách (1921), vytvořil základy k poznání zoogeografie ryb v našich povodích (1921–1922), podílel se i na jejich potravinářské klasifikaci. Věnoval se studiu jejich srovnávací fyziologie. Cenné výsledky dosáhl v oblasti fyziologie trávení potravy ryb.
Stěžejním dílem je soubor prací, v nichž prokázal účinnost savčích hormonů u bezobratlých "O účinku výtažků některých endokrinních žláz na srdce perlooček" (1926) na ni úzce navázaly pokusy sledující vliv tyroxinu na larvální stádia bezobratlých.

V roce 1922 vydal studii "O schopnosti pulců resorbovat kožní ústrojné látky z vody" a znovu se k této problematice vrátil v roce 1924, kdy vydal práci "Ke snahám o nové pojetí výživy vodních ústrojenců".

Další skupinu jeho prací tvoří studie o jedovatých látkách pro ústrojence, jejich vliv na orgány, metabolismus a životnost, i o nebezpečí živočišných jedů. "O fysiologických účincích žabího séra" (1922).

Vysoce ceněné jsou jeho práce o fysiologii ústředních nervů včely (1923), pak prioritní práce o fyziologii srdce salp (1925), orgánů některých korýšů, fotodynamické působení na mořské láčkovce (1926).
Od roku 1932 se zaměřil na řešení otázek endokrinologie - publikoval práci "O činnosti štítné žlázy in vitro a žlázy proplachované živnou tekutinou" (1932).

Celkem publikoval 86 původních vědeckých prací zejména z oboru živočišné fyziologie, 15 prací týkající se díla J. E. Purkyně, 12 referátů z různých oborů. Zvláštní pozornost si zasluhují jeho historické studie o významných přírodovědcích. Svým zaměřením byl typ polyhistora, se znamenitou pamětí a velkým přehledem o literatuře.