Msgre Richard Tenora

* 25.6.1872 Kunštát (okres Blansko) – † 14.1.1948


katolický kněz, děkan a farář v Náměšti nad Oslavou, kulturní historik


pseudonym

R. T.


zajímavé okolnosti

roku 1928 byl při oficiální návštěvě Náměšti nad Oslavou představen Tomáši Garriguovi Masarykovi


čestný občan

Vícenice u Náměště na Oslavou (1907)


vzdělání

do roku 1878 obecná škola v Kunštátě,
gymnázium v Německém Brodu (nynější Havlíčkův Brod),
1892–1896 studium bohosloví v biskupském alumnátu v Brně,
26. 7. 1896 kněžské svěcení


dílo

zobrazit


zaměstnání

1895–1896 editor Musea, časopisu bohoslovců českomoravských,
12. 8. 1896 – 11. 3. 1897 kooperátor v Benešově,
13. 3. – 6. 9. 1897 kooperátor ve Velké Bíteši,
7. 9.–20. 12. 1897 administrátor ve Velké Bíteši,
21. 12. 1897 – 10. 10. 1900 II. kooperátor v Náměšti nad Oslavou,
11. 10. 1900 – 19. 11. 1907 I. kooperátor v Náměšti nad Oslavou,
19. 11. 1907 – 31. 1. 1908 administrátor v Náměšti nad Oslavou,
od 1. 2. 1908 farář v Náměšti nad Oslavou


odborné a zájmové organizace

člen, zapisovatel a účetní kostelního konkurenčního výboru v Náměšti nad Oslavou



poznámky

Zasloužil se o opravy náměšťského kostela a fary a také filiálních kostelů v Naloučanech a Vícenicích. Za opravu náměšťského kostela, výchovu mládeže a povznesení duchovního života v obci byl pochválen 9. brněnským biskupem Pavlem, hrabětem z Huyn.
Na začátku 2. světové války vydal přibližně sedm falešných křestních a oddacích listů pro rodiny z okolí. Také tím, že nikoho z těchto osob neznal, se vystavil velkému nebezpečí ze strany německých úřadů.
Na faře se během války scházelo tehdejší podzemní hnutí.
Člen ilegální revolučního národního výboru, který se poprvé sešel 7. května 1945. P. Tenora se stal vedoucím kulturního referátu. Jako jediný se postavil proti internaci 82letého náměšťského starosty dr. Maiwalda, který byl spolu s ostatními Němci internován v místní škole. Nakonec se mu podařilo dr. Maiwaldovi zajistit domácí vězení u svého zetě. Stejně pomohl osovskému hraběti Karlu Haugwitzovi a jeho manželce, kteří do Náměště přišli z Jindřichova Hradce a několikrát byli v Náměšti internováni. P. Tenora jim zajistil převoz do sirotčince v Jundrově, odkud následně odjeli do Rakouska.


prameny, literatura

osoby

Jakub Procházka
pohřben ve stejném hrobě




stavby

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku


mát


Aktualizováno: 19. 11. 2020