obecná, měšťanská škola a dvouroční obchodní kurz ve Velkém Meziříčí,
1894 se vyučil tiskařem ve Velkém Meziříčí

sazeč u Lidových novin a poté v židovské knihtiskárně v Brně a v Benediktinské knihtiskárně,
řídil tiskové podniky strany lidové v Brně,
1919–1920 poslanec Revolučního národního shromáždění,
1920–1939 poslanec Národního shromáždění ČSR

Moravsko-slezská křesťansko-sociální strana na Moravě, ČSL, SNJ

od roku 1906 člen ústředního představenstva Všeodborového sdružení křesťanského dělnictva a zaměstnanectva (od roku 1929 ústřední jednatel, od roku 1935 místopředseda),
od roku 1908 člen zemského Výkonného výboru ČSL v Brně (od roku 1925 člen ústředního Výkonného výboru strany),
1911–1915 a 1919–1936 předseda Melantrichu, spolku křesťanských knihtiskařů československých,
od roku 1912 předseda křesťansko-sociální organizace typografů,
od roku 1921 předseda Tiskové společnosti lidové v Brně,
od roku 1934 I. místopředseda Říšské odborové rady křesťanských odborových organizací v Československu,
od roku 1935 člen předsednictva Ústřední sociální pojišťovny v Praze,
člen družstevní Moravsko-slezské jednoty,
člen Ústředního spolku knihtiskařů moravských v Brně,
člen Typografické besedy Veleslavín, řemeslnické besedy Svatopluk, Sokola a dalších

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 25b, hrob č. 49–50

V mládí se zapojil do hnutí Jana Šrámka, Moravsko-slezské křesťansko-sociální strany na Moravě. Roku 1897 podepsal ostrý protest národně smýšlejícího českého dělnictva proti sociálním demokratům, kteří se na říšské radě vyslovili proti českému státnímu právu.
Na přelomu 19. a 20. století se rozešel se Sokolem i s odborovými knihtiskařskými organizacemi, které se orientovaly na marxistický materialistický socialismus, centralismus a němectví.
Na počátku 20. století řídil časopis katolického dělnictva Budoucnost. V letech 1913–1915 byl redaktorem úředního věstníku Všeodborového sdružení, Dělník. V květnu 1915 odjel do Vídně, kde absolvoval sanitářský kurz, poté odjel se sanitářským vlakem na frontu. V této službě strávil celou 1. světovou válku.
Roku 1913 poprvé kandidoval za křesťansko-sociální stranu do Moravského zemského sněmu. Přes malou naději na úspěch v tradičním sociálně-demokratickém volebním okrese skončil s 8523 hlasy na druhém místě za sociálním demokratem Josefem Hybešem. Tehdejší noviny to označily za jeden z nejčestnějších úspěchů křesťanských socialistů tehdejších voleb. Ve všech volbách do Národního shromáždění na Moravě v letech 1920, 1925, 1929 a 1935 skončil vždy vítězně.
Působil v odborovém hnutí. Roku 1929 se stal ústředním jednatelem nové odborové ústředny ČSL na Moravě, Všeodborového sdružení křesťanského dělnictva a zaměstnanectva, a roku 1935 i jejím místopředsedou.

zobrazit

František Method (Metoděj) Žampach
kolega

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
politik, odborářský pracovník, novinář, knihtiskař; místo posledního odpočinku

mát