Rakousko-Uhersko, ČSR

Sebevraždu spáchal jeden den po svém zatčení po brutálních výsleších gestapa, aby při dalším vyšetřování neprozradil své spolupracovníky v odboji. Svým statečným jednáním tak zachránil nejen je, ale i jejich rodiny.

sebevražda oběšením

Olomouc, Pekařská 14 (doloženo v roce 1928),
Brno:
- Údolní 76
- Joža-Uprka-Gasse - Joži Uprky 45

1908–1912 vyšší průmyslová škola v Brně - obor strojní (1912 maturita)

Československý válečný kříž 1914–1918,
francouzský válečný kříž,
revoluční medaile,
medaile vítězství

voják z povolání, úředník

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 19, řada 1, hrob č. 21 (kenotaf)

Po skončení studia byl v letech 1913 až 1914 zaměstnán u firmy Brandt a Lhutic v Brně jako technický úředník. Vojenskou službu v rakousko-uherské armádě nastoupil v roce 1914.
Po absolvování školy pro výchovu důstojníků pěchoty v záloze odešel v roce 1915 jako jednoroční dobrovolník 40. pěšího pluku (v hodnosti kadet aspirant) na ruskou frontu, zajat 7. 7. 1915 Zálesí. Do legií se přihlásil 16. 6. 1916 v Borispolu u Kijeva, do čs. legie v Rusku zařazen 6. 8. 1917, 5. střelecký pluk. Od května 1918 se účastnil všech bojů s 3. údernou rotou, v letech 1919 až 1920 bojů na magistrále. Postupně byl povýšen na podporučíka a poručíka ruských legií a v této hodnosti se vrátil do vlasti v srpnu 1920, posledním útvarem v legiích byl 1. úderný prapor. V roce 1920 nastoupil službu jako důstojník z povolání (přechodně sloužil v Domažlicích u pluku 27 jako velitel pěší roty, od roku 1921 v Olomouci v hodnosti štábního kapitána, později od roku 1927 jako velitel technické roty v hodnosti majora). Asi v roce 1934 byl přemístěn do Ružomberoku k horskému pluku 2 - byl zástupcem velitele praporu, později velitelem technické roty. Major pěchoty Otakar Žalman působil od února 1938 do září 1938 jako vojenský stavební dozor při výstavbě lehkého opevnění na jižním Slovensku v úseku Jelšovec nedaleko Lučence. V mobilizaci 1938 byl velitelem praporu.
Po odtržení Slovenska se vrátil koncem března 1939 do Brna. Byl přidělen účtárně Zemského úřadu v Brně, v březnu 1941 byl jako legionář dán do výslužby v hodnosti majora. Od roku 1940 se účastnil ilegálního hnutí, byl tehdy v přímém kontaktu s divizním generálem Lužou, s nímž spolupracoval až do svého zatčení 19. března 1943. Aby neprozradil své spolupracovníky při brutálních výsleších, spáchal hned následující den v Kounicových kolejích sebevraždu.
V úmrtním protokolu města Brna je zapsán v rubrice povolání jako vězeň (Häftling), místo úmrtí vyplněno „gestapo“, v příčině úmrtí je otazník. „Sebevražda oběšením“ je uvedena v matrice zemřelých. Zpopelněn v Krematoriu města Brna 26. 3. 1943.

zobrazit

Vojtěch Boris Luža
spolupráce v odboji Miloš Žák
společně v legiích

Marie Žalmanová (Kolátorová)
sňatek: 7. 7. 1928, Brno (městská rada), sňatek v Brně vykonán na žádost městské rady města Olomouce

František Žalman
Marie Žalmanová (Heidenreichová)

Údolní
bydliště Joža-Uprka-Gasse - Joži Uprky
místo úmrtí (v Kounicových kolejích, dnes Mučednická)

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
major; válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; kenotaf

mapa
karta legionáře - Otakar Žalman
matriční záznam sňatku Otakara Žalmana
matriční záznam úmrtí Otakara Žalmana

Menš, mát