z Klausenburgu

v roce 1572 se oženil se sedmihradskou šlechtičnou Zuzanou; po jeho smrti se jejím druhým manželem stal lékař Achilles Cromerus

Kluž v Sedmihradsku, Vitemberk (1555), Paříž (asi 1560), Montpellier, Basilej (1562), Curych, Padova, Bologna (1564), Pisa, Řím (1565), Vídeň (1566),
Brno, Orlí 16

škola v Kluži,
studia ve Wittenberku (23. 11. 1555 imatrikulace),
univerzita v Paříži, filozofie, medicína (asi do roku 1560),
univerzita v Montpellier, medicína,
univerzita v Basileji (1562),
studium zoologie, botaniky a balneologie v Curychu (léto 1562),
univerzita v Padově (zapsán 23. 10. 1562),
univerzita v Bologni - anatomie a chirurgie (počátek studia v roce 1564),
1565 doktorská promoce v Římě

stříbrná pamětní mince k Jordánově poctě, ražená v Praze 1570 (zřejmě Janem Cratem)

v roce 1566 jmenován vídeňskou lékařskou fakultou spolu s dalšími dvěma profesory polním lékařem pro tažení císaře Maxmiliána II. proti Turkům,
od 30. 8. 1566 v čele vídeňského vojenského špitálu (asi do konce roku),
1567–1569 provozování lékařské praxe ve Vídni,
od roku 1570 zemský lékař markrabství moravského

krypta kostela minoritského kláštera v Brně na Minoritské ulici

Prvním učitelem v Kluži mu byl maďarský vzdělanec a překladatel Řehoř Vizaknai, který podle Jordánových vzpomínek své svěřence neustále tělesně trestal karabáčem, kopáním a kousáním. Jeho další studia ovlivnil sedmihradský církevní reformátor a první klužský knihtiskař Kašpar Helth, 1545–1556 městský farář a pedagog, který byl s rodinou v úzkém kontaktu.
V roce 1567 navázal prostřednictvím svého přítele, císařského lékaře Jana Crata kontakty s Janem Blahoslavem a později i s jinými čelnými příslušníky moravské větve Jednoty bratrské.
V roce 1568 došlo k zhoršení vzájemných vztahů s vídeňskou univerzitou kvůli obsazení úřadu sanitního magistra, který měl za úkol dohlížet na nemocné morem, vídeňská univerzita navrhla Tomáše Jordána na toto místo poté, co stávající magister sanitatis na mor zemřel, Jordán nechtěl uprázdněné místo přijmout.
Roku 1570 bylo Jordánovi nabídnuto místo zemského lékaře markrabství moravského se sídlem v Brně (už 22. 6. 1565 rozhodli moravští stavové na olomouckém sněmu přijmout do zemských služeb dva doktory, jednoho se sídlem v Olomouci, druhého v Brně, ale nemohli nikoho najít). Jordán si Brno velmi oblíbil, ale zpočátku strádal po odborné stránce, chyběly mu dosavadní živé kontakty s císařskými lékaři ve Vídni.
Na jaře 1570 Jan starší ze Žerotína, na Náměšti a Rosicích vyzval Jordána, aby ho doprovázel do Karlových Varů (páni měli tehdy ve zvyku nechat se do lázní doprovázet lékařem), cestou navštívili Prahu. Na podzim 1570 doprovázel Jana staršího ze Žerotína do petrovských lázní u Strážnice na Moravě (petrovská voda se užívala při špatném trávení a koupele pomáhaly léčit kožní choroby).
V roce 1571 vypukla morová epidemie na Moravě, v Brně zemřely asi tři tisíce lidí, zkušenosti z této neblahé události byly Jordánovi podnětem pro sepsání jeho nejrozsáhlejšího díla Pestis phaenomena - asi počátkem roku 1572 se oženil se sedmihradskou šlechtičnou, u níž známe jen vlastní jméno Zuzana. V roce 1573 byl na olomouckém sněmu přijat mezi moravské rytířstvo, šlechticem byl asi od roku 1570 (erb: červený štít se šikmým bílým pásem, na pásu tři štíři za sebou v přirozené barvě, v klenotu orlí křídla).
O vánocích 1577 se v Brně objevila zvláštní nemoc, kterou během tří měsíců ochořelo asi 80 lidí uvnitř hradeb a asi 100 na předměstí, šířila se z tehdy nejoblíbenějších lázní za Židovskou bránou prostřednictvím obvyklé léčebné kúry - sázení baněk, Jordán ji diagnostikoval jako brněnskou příjici, která vznikla z extragenitální infekce (spis Luis novae in Moravia exortae descriptio). Poručníky všech pěti nedospělých dětí (tři synové a dvě dcery) se po otcově smrti stali pan Fridrich ze Žerotína a na Židlochovicích a vladyka Bohuslav z Budče, Fridrich ze Žerotína odkázal všem pěti dětem v roce 1598 finanční částku 500 zlatých.

zobrazit

Karel Ludvík Jordán
Fridrich Jordán
Václav Prokop Jordán

Orlí
bydliště od léta 1569 (používáme dnešní název ulice)

Kostel sv. Janů a klášter minoritů
Minoritská
pohřben v kryptě kláštera

27. 8. 1572
Žádost o rychlý příjezd lékaře Tomáše Jordána
lékař markrabství moravského

Los, Lin