prof. Pavel Reiman, DrSc.

* 12.10.1902 Brno – † 1.11.1976 Praha


politik, novinář, publicista, historik, germanista, literární vědec


pseudonym

Poly


rodné jméno

Paul Reimann


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko,ČSR, ČSSR


zajímavé okolnosti

Do roku 1945 vystupoval výhradně pod původním jménem Paul Reimann, při četných kontaktech s německým jazykovým prostředím toto jméno užíval i nadále.
Hovořil plynně několika jazyky, kromě němčiny ovládal angličtinu, ruštinu a francouzštinu. Do osmnácti let neuměl česky.


příčina úmrtí

mozková mrtvice


bydliště

Brno, Josefstadt + Gartengasse 67,
Praha-Žižkov, Jeseniova ulice,
Praha-Žižkov, Biskupcova ulice


vzdělání

1920 absolutorium Prvního státního gymnázia v Brně,
1921–1923 studium germanistiky a filozofie na univerzitě v Lipsku,
1923 studium na německé univerzitě v Praze (studia nedokončena),
akademické vzdělání si doplnil až po druhé světové válce,
1969 jmenován profesorem německé literatury na Karlově univerzitě


čestný doktorát

Univerzita Karla Marxe v Lipsku


dílo

zobrazit


zaměstnání

1920 učeň v knihkupectví Winkler v Brně,
1924–1926 redaktor německého vydání Československé komunistické korespondence,
1926 šéfredaktor novin Vorwärts,
1929–1931 kandidát výkonného výboru Kominterny a člen redakční rady Komunistické internacionály v Moskvě,
1931–1932 šéfredaktor Komunistické revue a vedoucí Agitpropu,
1934–1936 pracovník výkonného výboru Kominterny v Moskvě,
1936 redaktor Rundschau, Gegen-Angriffs,
2. světová válka – editor listu Einheit ve Velké Británii,
1945–1948 vedoucí zahraničního oddělení Ústředního výboru KSČ,
1948–1952 odpovědný redaktor časopisu Nová mysl,
1952–1962 vedoucí vědeckého úseku a zástupce ředitele v Ústavu dějin KSČ,
1962–1968 ředitel Ústavu dějin KSČ


politická orientace

1921 vstup do KPD a Kostufra,
1923–1970 KSČ,


odborné a zájmové organizace

1920 Volné sdružení socialistických akademiků,
1948 člen Prozatímní ediční rady (později Národní ediční rady české)


poznámky

Patřil do skupiny tzv. "karlínských kluků", mladých komunistických funkcionářů v čele s Klementem Gottwaldem, kteří se ve dvacátých letech 20. století dostali do vedení KSČ vnitrostranickým pučem. Období druhé světové války prožil v exilu ve Velké Británii. Po návratu do vlasti pracoval na různých postech v rámci KSČ a byl spoluodpovědný za stranickou kulturní politiku.
Po procesu se Slánským mu byly postupně odebrány všechny politické funkce. Zasloužil se o návrat Franze Kafky do české literatury. V roce 1963 se spolupodílel na organizaci "kafkovské" konference na zámku v Liblicích u Mělníka. Byl aktivní v československém reformním hnutí a později patřil ke kritikům srpnové okupace. V červnu roku 1970 byl proto z KSČ vyloučen a nesměl dále publikovat. I přesto zůstal až do konce života literárně činný.



osoby

Guido Glück
profesor literatury na gymnáziu Klement Gottwald
spolupracovník, čelný představitel KSČ Josef Michal
známý ze skupiny německé socialistické mládeže





sourozenci

ulice

Josefstadt + Gartengasse
doložené místo narození


související odkazy

Studentský záznam


Aktualizováno: 04. 07. 2020