Ing. Dr. Rostislav Sochorec
* 2.7.1900 Staré Město (okres Uherské Hradiště) † 13.5.1948 Brno
politik, poslanec Ústavodárného Národního shromáždění za lidovou stranu (1946–1948), oběť perzekuce po únoru 1948
česká
Rakousko-Uhersko, ČSR
střežená část Psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích za neobjasněných okolností
Staré Město čp. 279 (rodný dům)
arcibiskupské gymnázium v Kroměříži,
Vysoká škola zemědělská v Brně
Řád T. G. Masaryka I. třídy in memoriam (1991)
jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí komunismu v Uherském Hradišti, Palackého náměstí
úředník
Československá strana lidová
Svaz lidových zemědělců (tajemník),
Jednotný svaz českých zemědělců,
přísedící Zemského národního výboru v Brně
hřbitov ve Starém Městě
V roce 1946 zvolen za čs. stranu lidovou poslancem Ústavodárného národního shromáždění. Zatčen příslušníky StB i přes poslaneckou imunitu již 23. 2. 1948 přímo na jednání předsednictva Jednotného svazu českých zemědělců.
Obvinění na něj bylo vypracováno 19. 3. 1948 (byl obviněn ze zpronevěry 10 milionů korun při národní správě bývalého cukrovaru v Břeclavi), 23. března převezen z Prahy do věznice v Brně. Zde, v uzavřeném oddělení Psychiatrické léčebny, zemřel za nevyjasněných okolností.
Podle oficiální zprávy spáchal sebevraždu oběšením. Tělo bylo rodině vydáno v uzavřené rakvi spolu se zákazem jejího otevření. Pohřeb se konal 17. 5. 1948 ve Starém Městě. Jeho syn ve vzpomínce pro Paměť národa v roce 2016 uvedl, že měli vlastně „štěstí“, protože mohli svého tatínka alespoň pohřbít, později byli popravení či umučení zpopelňováni a rodiny jejich popel nedostaly.
Pohřeb se stal tichou demonstrací proti režimu. Matka až po letech dětem sdělila, že když jezdila do Prahy do Bartolomějské ulice do věznice pro manželovo prádlo, bývalo zakrvácené. Jeho rodina byla i poté pronásledována, dětem bylo znemožněno studium. Přesné okolnosti jeho smrti se již zřejmě nepodaří objasnit, protože po roce 1989 všechna pátrání narazila na problém se skartací potřebných dokumentů.
(Za doplnění životopisu dne 4. 6. 2009 děkujeme KVH MZ.)
Velmi cenným dokladem je následující text, který pro naši encyklopedii zpracoval pan ing. Jaroslav Sochorec. Za jeho unikátní svědectví děkujeme.
„OSOBNÍ ÚTRŽKY VZPOMÍNEK V SOUVISLOSTI S MÝM STRÝCEM
Ing. Dr. ROSTISLAVEM SOCHORCEM“. (Informace z vlastních zážitků a vyprávění mého otce, Ing. Aloise Sochorce.) Zaznamenal synovec Ing. Jaroslav Sochorec 1. 2. 2018.
1. Období zatčení Ing. Dr. Rostislava Sochorce
V únoru 1948 uspořádala KSČ v Praze akci „Sjezd rolnických komisí“, na kterou byli do Prahy sezváni nejaktivnější členové KSČ ze všech obcí republiky. Byla to příprava na politický puč komunistů - „únorovou revoluci” v Praze.
V tomtéž období se v Praze konal sněm „Jednotného svazu českých zemědělců”, v němž byl členem předsednictva Rostislav Sochorec, který velmi ostře v přednášce vystoupil proti sjezdu rolnických komisí, organizovaných KSČ.
O přestávce, po vystoupení Rostislava Sochorce, se v předsálí procházel i můj otec Alois Sochorec, za ním ve skupince přicházel Rudolf Slánský a tito lidé vedli mezi sebou rozhovor, kde mimo jiné zaznělo: „Co s tím Sochorcem uděláme? /…./ Necháme ho zavřít.”
Po skončení přestávky došlo k zatčení Rostislava Sochorce. V denním tisku pak zveřejnili lživou zprávu, že se Rostislav Sochorec dopustil defraudace peněz Cukrovarnické společnosti Břeclav. Na dodatečné zkoumání příčiny zatčení zněla neoficiální informace: „Měli jsme obavy, aby neuprchl do zahraničí…”
2. Období věznění a úmrtí Rostislava Sochorce
Rostislav Sochorec byl v poslední fázi věznění umístěn v psychiatrickém ústavu v Brně-Černovicích. V oznámení o jeho smrti bylo sděleno, že došlo k sebevraždě oběšením na ručníku, na okně jeho cely.
Můj otec, Alois Sochorec, viděl ve sdělené zprávě silné rozpory, protože v celách psychiatrického ústavu měli ručníky maximální délky 30 cm a okenní kliky byly umístěny na okenních rámech z vnější strany. Šel proto na vedení ústavu a dožadoval se prohlídky místa úmrtí svého bratra. Při opakování požadavku mu bylo sděleno doslova: „Chcete-li zůstat na svobodě, netrvejte na svém požadavku…”
3. Období po úmrtí Rostislava Sochorce
Oznámení o úmrtí Rostislava Sochorce bylo rodinným příslušníkům sděleno až třetí den po jeho skonu. Při zařizování tisku úmrtního oznámení řada tiskáren po oznámení jména zemřelého vytištění parte odmítla. Přesto se nakonec tisk parte zdařil a účast pohřebních hostů byla velká. Pohřební obřad vedli bratři manželky Rostislava Sochorce, oba kněží, P. Jan Němec a P. Josef Němec. Od slavnostního proslovu nad hrobem bylo ostentativně upuštěno.
Po úmrtí Rostislava Sochorce bylo tělo zemřelého umístěno v suterénním podlaží řadového rodinného domu na Anenské ulici v Brně. Můj otec Alois, bratr strýce Rostislava, mne vzal na prohlídku nebožtíka. Tajně jsme odkryli víko rakve a já, snad jako dnes jediný žijící svědek, jsem viděl skutečnost - stopy na krku zemřelého. Byly to dva, necelý centimetr široké a asi 3–4 cm dlouhé, zamodralé proužky pouze po vnějších stranách krku. Poloha a šířka zamodralých proužků naprosto vylučovala smrt oběšením na 30 cm širokém ručníku. Byl to pro mne velmi silný, nezapomenutelný zážitek.“
Františka Sochorcová (Němcová)
sňatek: 13. 2. 1928
Rostislav Sochorec
Květoslava Otevřelová (Sochorcová)
Dagmar Košťálová (Sochorcová)
Eva Dobešová (Sochorcová)
R. Sochorec
pamětní deska: Joštova 8/03
Menš
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.