František Karel Bauer

česká

Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko

Podporoval řemeslnické a dělnické spolky, na svůj náklad vybudoval sirotčinec v Jundrově a 1886 založil v Brně spolu s Bernardinou Hoškovou kongregaci Milosrdných sester III. řádu sv. Františka pod ochranou Sv. Rodiny. Nechal postavit novou budovu alumnátu v Brně v Antonínské ulici (vysvěcena dne 14. 10. 1903).
Do Brna svolal dvakrát sjezd katolíků (1894 a 1903).
Zasloužil se o přestavbu katedrály sv. Petra a Pavla, zejména nechal přistavět dvě novogotické věže. Na vlastní náklady vybudoval v biskupské rezidenci domácí kapli Sv. Kříže a blahoslavené Panny Marie (1887).
Byl protektorem a hostitelem prvních tří unionistických sjezdů na Velehradě v letech 1907, 1909 a 1911.

Hrachovec čp. 2 (rodný dům)

celkem 24 měst a městeček ho jmenovalo čestným občanem a 10 spolků čestným členem

piaristické gymnázium v Kroměříži (1859 maturita),
kněžský seminář v Olomouci (1863 ukončení studií),
v Olomouci byl dne 30. 6. 1869 promován na doktora teologie

v roce 1904 se stal nositelem velkokříže řádu Františka Josefa a roku 1909 i nositelem velkokříže řádu Leopoldova

vyznamenán hodností tajného rady (1898),
pamětní deska arcibiskupa Dr. Th. F. S. Bauera se nachází v Beskydech na stráni u Knížecí cesty

19. 7. 1863 vysvěcen v Olomouci na kněze,
od 19. 7. 1863 kaplan ve Vyškově, ale brzy byl povolán zpět do Olomouce na teologickou fakultu, kde byl roku 1869 jmenován mimořádným profesorem biblistiky,
1873 povolán do Prahy a jmenován řádným profesorem Nového zákona na teologické fakultě, 1875 zvolen děkanem profesorského sboru, 1876 děkanem fakulty a 1880 rektorem pražského semináře,
30. 4. 1882 jmenován císařem Františkem Josefem I. brněnským biskupem (3. 7. 1882 potvrzen papežem Lvem XIII., biskupské svěcení přijal v Olomouci dne 15. 8. 1882 a 3. 9. 1882 byl slavnostně intronizován v brněnské katedrále),
1883 byl zvolen biskupy rakouské monarchie do funkce jednatele a zapisovatele biskupské konference (tuto funkci vykonával téměř 25 let),
dne 1. 10. 1901 podal ze zdravotních důvodů rezignaci na svůj úřad, jeho rezignace však nebyla přijata a dne 13. 5. 1904 ho papež Pius X. jmenoval novým olomouckým arcibiskupem,
27. 11. 1911 papežem Piem X. kreován kardinálem - knězem titulem u sv. Jeronýma

v roce 1896 dali s prelátem Josefem Pospíšilem popud k založení Katolicko-národní strany

v diecézi založil Spolek sv. Klementa M. Hofbauera a dva spolky německé Apoštolát křesťanských dcer a Jednotu sv. Josefa,
jednatel a pokladník spolku Dědictví sv. Prokopa,
pokladník, místopředseda a posléze předseda Křesťanské akademie císaře Františka Josefa I.,
čestný člen spolku Pohorská jednota Radhošť, který vznikl roku 1884 (Pustevny navštívil roku 1906),
kurátor a člen spolku pro dostavbu chrámu sv. Víta v Praze,
předseda Svatováclavské záložny v Praze,
zakladatel Matice české,
poslanec Sněmu markrabství moravského

pohřben v Olomouci v kapli sv. Jana Křtitele v chrámu sv. Václava

Za svůj život vysvětil 39 nových kostelů, 55 oltářů, stovky kněží a svátost biřmování udělil 365 000 biřmovancům. Za jeho episkopátu byl změněn vnější vzhled arcibiskupského paláce v Olomouci. Zasloužil se o zřízení budovy arcibiskupské konsistoře v Olomouci, v Kroměříži nechal postavit arcibiskupské gymnázium. Jeho úzké styky s Vatikánem umožnily, že v české koleji v Římě mohli studovat i moravští bohoslovci.

Znak (Brno): čtvrcený štít.
V prvním a čtvrtém modrém poli kosmo dolů obrácený zlatý klíč přeložený šikmým stříbrným mečem se zlatým jílcem; ve druhém a třetím stříbrném poli modré palečné kolo. Nad štítem mitra provázená vpravo procesním křížem a vlevo dovnitř obrácenou berlou, vše zlaté. Převýšeno zeleným biskupským kloboukem.

Znak (Olomouc): hlava štítu polcena.
V pravé červené polovině šest (4+2) stříbrných kuželů. V levé zlaté polovině černá orlice se zlatou hvězdou na hrudi. Štít polcený, v pravé zlaté polovině na zeleném trávníku dovnitř obrácená postava sv. Václava; levá polovina dělená; nahoře v modrém poli kosmý zlatý klíč šikmo podložený stříbrným mečem se zlatým jílcem, dole ve stříbrném poli modré palečné kolo. Štít je dekorován velkokřížem Leopoldova řádu a podložen zlatým patriarším křížem. Převýšeno červeným kardinálským kloboukem.

„Konkrétně sv. František Saleský byl vybrán za patrona proto, že jeho svátek (29. 1.) sousedí těsně s Bauerovým dnem narození (26. 1.) Kardinál sám vždy používal jen jméno František Saleský. Nikdy se nejmenoval Salomon.“ (Citováno z e-mailu z 12. 10. 2015; na chybu, kterou jsme v encyklopedii měli, nás upozornil pan Štěpán Kohout, děkujeme.)

zobrazit

Egbert Belcredi
Fr. Bauer pohřbíval E. Belcrediho Bernardina Alžběta Hošková
Pavel Krippner
P. Bauer světil novou burovu gymnasia v Boskovicích, kde by P. Krippner ředitelem Jakub Pavelka
kněz, kterého biskup vysvětil

František Bauer
Anna Bauerová (Pekárková)

pamětní deska znovuposvěcení kostela v Brně-Řečkovicích
pamětní deska: Palackého náměstí 0/10

císařovna Alžběta
pamětní deska: Grohova 16/01
vedl pietní akt u příležitosti odhalení pamětní desky

rektorát Vysokého učení technického v Brně
Antonínská 1/548
biskup, který budovu kněžského semináře dne 14. 10. 1903 požehnal Kostel sv. Floriána
Faměrovo náměstí
biskup, který kostel vysvětil Kostel Svaté rodiny
Grohova 16/112
biskup, který kostel vysvětil Kostel sv. Vavřince
Palackého náměstí
biskup, který kostel vysvětil Kaple Svatého Kříže a Blahoslavené Panny Marie
Petrov 8/269
iniciátor přístavby k jižnímu průčelí biskupské rezidence v roce 1887

24. 6. 2016
Výstava „Super hanc petram – brněnská katedrála na přelomu 19. a 20. století“
biskup brněnský 19. 11. 1903
Odhalení pamětní desky císařovně Alžběte
vedl pietní akt u příležitosti odhalení pamětní desky 14. 10. 1900
Slavnost znovuposvěcení kostela sv. Vavřince v Brně-Řečkovicích
účastník slavnosti, kostel znovu posvětil 19. 8. 1900
Vysvěcení budovy sirotčince v Jundrově
biskup brněnský 15. 4. 1899
Zahájen výkop základů pro sirotčinec v Jundrově
biskup brněnský
další události (9)...

MJ, Menš