Encyklopedie dějin města Brna

Alois Kalvoda

    akademický malíř Alois Kalvoda


    • * 15.5.1875 Šlapanice u Brna – † 25.6.1934 Běhařov


    • malíř, grafik, spisovatel, výtvarný kritik, pedagog


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • vzdělání

      od roku 1888 gymnázium v Brně (studium nedokončil),
      1892–1987 Akademie výtvarných umění v Praze, krajinářská třída prof. Mařáka

    • jiné pocty

      dne 18. 9. 1998 byl na hřbitově ve Šlapanicích slavnostně odhalen pomník Aloise Kalvody a jeho rodiny


    • dílo

      zobrazit Významný představitel české krajinomalby přelomu 19. a 20. století. Ve své malířské tvorbě prošel několika etapami, jeho dílo ovlivnil plenérismus J. Mařáka, A. Chitussiho, F. Kavána (Osiky u Velkých Němčic, Les u Hvězdy, 1897, Krajina, Na potoce, 1898, Partie z Litavy, 1899).
      Po naturalistických pohledech na hrad Buchlov a Perštejn (1902) a po pobytu ve Francii s vlivem impresionismu (Na Marně, 1900) jeho tvorba oscilovala mezi secesním symbolismem a impresionismem blízkým A. Slavíčkovi a A. Hudečkovi.

      Kolem roku 1902 vytvořil Alois Kalvoda několik pozoruhodných krajin (Před bouří, Močál, Večerní nálada, Noc, Cesta, Podzimní slunce aj.), které zahrnul pod společný název Sny.

      Období 1905–1917 charakterizuje odklon od symbolismu k iluzivním - světelnými kontrasty vyznačeným pohledům na krajinu (Vesnička v břízách, Slovácko, 1906, Podzimní ráno, 1907, Tichý koutek, 1913). Od roku 1917 využíval svého malířského umění k technicky brilantně malovaným scenériím (Pod klenbou březového háje, 1923, Macocha, 1928, Zamrzlá tůň, Krajina v zimě). Kalvodovy obrazy se nacházejí nejen v českých galeriích, jeho dílo je zastoupeno i v zahraničí např. v Římě, Paříži, Pittsburgu.
      V roce 1900 se seznámil Alois Kalvoda s Antonínem Sovou a graficky upravil obálku jeho knihy Ivův román, později ilustroval Buchlov B. Kočího a album České Švýcarsko. V roce 1922 Alois Kalvoda namaloval portál jeviště v divadelním sále Sokolského domu v rodných Šlapanicích.
      Je autorem scénických návrhů Smetanovy Prodané nevěsty a nerealizovaných návrhů Hubičky a Tajemství.

      Svou tvůrčí energii nevěnoval Alois Kalvoda pouze malířské tvorbě. V roce 1907 stál u zrodu Sdružení výtvarných umělců moravských, významná byla jeho činnost organizátorská a výstavní. Literárně přispíval do Uměleckého listu a Almanachu SVUM, publikoval v Času, Českém slově, Moravské orlici a Lidových novinách. V letech 1909–1912 redigoval umělecký měsíčník Dílo. Je autorem dramatu Marhovský (premiéra v Brně 1914) a lyrické hry Hořec. Vydal vzpomínkové texty Přátelé a výtvarníci a autobiografickou knihu Vzpomínky.


    • zaměstnání

      v roce 1900 otevřel soukromou malířskou školu v Praze, jeho žáky byli Josef Váchal, Martin Benka, Karel Němec aj.,
      v pedagogické činnosti pokračoval na svém zámečku Běhařov na Šumavě, který zakoupil v roce 1917

    • odborné a zájmové organizace

      1899–1907 výtvarné sdružení Mánes,
      1907 spoluzakladatel Sdružení výtvarných umělců moravských se sídlem v Hodoníně,
      Jednota výtvarných umělců v Praze


    • obrazy

      img15004.jpg img15005.jpg


    • pojmenované ulice

      Kalvodova (Stránice, Pisárky)
      - Kalvodova (Žabovřesky)


    • prameny, literatura

      zobrazit "Ottův slovník naučný nové doby : Dodatky k velikému Ottovu slovníku naučnému"
      "Alois Kalvoda"
      "Nová encyklopedie českého výtvarného umění"
      "Brněnské osobnosti: Alois Kalvoda 15.5.1875–25.6.1934"
      ""
      "Alois Kalvoda: životní pouť "malíře bříz" ze Šlapanic do Prahy"


    • osoby

      Robert Bartelmus
      přítel


    • partneři

      Anna Kalvodová (Fastrová)
      sňatek: 1905 (manželství rozvedeno v roce 1929) Božena Kalvodová (Peloušková)
      sňatek: 1933


    • děti

      Taťána Kalvodová


    • autor

      Opl


Aktualizováno: 13. 05. 2017

Pomník Aloise Kalvody a jeho rodiny odhalený dne 18. září 1998 na hřbitově ve Šlapanicích. Zdroj: Archiv Masarykovy univerzity.