V době nacistické okupace spolupracoval na tvorbě politických rozhlasových skečů v tvůrčím týmu Josef Opluštil – Josef Rejthar (pseud. ErJé) – Oldřich Šmatera. Jeho činnost spočívala v tvorbě nových skladeb a aranžování známých melodií Jaroslava Ježka a známých lidových nápěvů, které byly přetextovány antisemitskými, pronacistickými a protispojeneckými texty. V protektorátním rozhlase působil také v cyklu pořadů Na vlně dobré nálady a Pražský kabaret.
Po válce se vyhnul jakékoliv perzekuci za spolupráci na propagandistických skečích, zatímco řada ostatních autorů a účinkujících byla již od květnových dnů roku 1945 ve vyšetřovací vazbě.
Onemocněl tuberkulózou a po uzdravení jej v říjnu 1951 zaměstnal národní podnik Československé cirkusy, varieté a lunaparky, s touto institucí se zúčastnil řady několikaměsíčních zahraničních zájezdů: v letech 1954, 1956, 1957 a 1979 do Sovětského svazu, Maďarska, Polska a v šedesátých letech také do západních zemí – do Belgie a Francie (v kritickém roce 1968). Spolupracoval jako dirigent a klavírista s cirkusy Humberto, Orion, Praga, Internacionál, Apollo, Cyrk-Salto Munberto, Circul de stat Bucuresti, Circus Safari Györ, Volgograd, Goscirk Oděsa atd. V sedmdesátých a osmdesátých letech se objevoval jako korepetitor celé řady slavných osobností v Měšťanské besedě a v Divadle ABC.
Úzce spolupracoval se svým zetěm, spisovatelem Miloslavem Švandrlíkem (od roku 1967), na jehož libreto Šediny páně Casanovy zkomponoval hudbu, čímž vznikl stejnojmenný muzikál, který uvedlo v premiéře Divadlo Jonáša Záborského v Prešově dne 23. dubna 1982.
V roce 1981 odešel z Československých cirkusů, varieté a lunaparků do důchodu. Od sedmdesátých let občasně psal velmi humorné fejetony do listu Večerní Praha, v čemž v důchodu ještě pokračoval. Stále se však věnoval hudební kompozici. Vedle již zmíněného muzikálu začal se Švandrlíkem psát ještě další muzikálový počin s názvem Madamme de Pompadour. Dílo však již nebylo uvedeno.

Www stránky

"Český hudební slovník osob a institucí - Šmatera, Oldřich"