Ivan Kania - Profil osobnosti

PhDr. Ivan Kania

* 5.3.1932 Ostrava

doktor filozofie, skaut, politický vězeň, oběť perzekuce
bratr osobnosti: MUDr. Herbert Kania, MUDr. Richard Kania

národnost

česká

státní příslušnost

ČSR, ČSSR, ČR

bydliště

Brno-Zábrdovice, Koliště 39

vzdělání

Gymnázium Dr. Josefa Kudely v Brně,
1967–1972 FF MU v Brně - filozofie a pedagogika (dálkové studium, 1975 PhDr.)

jiné pocty

Malá bronzová medaile Masarykovy univerzity (2019)

zaměstnání

1960–1992 Geotest - soustružník

odborné a zájmové organizace

ministrantský sbor kostela sv. Ignáce na Karlově náměstí,
skautský oddíl v Praze (dvakrát oceněn putovní trofejí o nejlepšího chlapce v oddílu),
křesťanská komunita Emmanuel v Brně

poznámky

Pocházel ze silně věřící rodiny Marty a Jindřicha Kaniových, jeho otec pracoval jako báňský inženýr. Byl to vzdělaný člověk, ovládal několik cizích jazyků a zajímal se o filozofii křesťanství. Matka byla v domácnosti, starala se o osm dětí, šest synů a dvě dcery. Otcovo zaměstnání vyžadovalo, aby se rodina často stěhovala. V Brně se natrvalo usídlila v roce 1946, kde mladý Ivan nastoupil ke studiu na gymnáziu. Mezi studenty patřil k nejlepším. Svůj volný čas trávil sportem, skautingem a na akcích křesťanské mládeže. V roce 1951 nebyl připuštěn k maturitě z ideologických důvodů. Na rok nastoupil do pracovního poměru v 1. Brněnské strojírně a po té si znovu zažádal o připuštění k maturitě. Jeho žádost byla zamítnuta. V říjnu 1953 nastoupil vojenskou službu u 53. praporu PTP. Těsně před ukončením vojenské služby byl v říjnu 1954 zatčen Státní bezpečností, důvodem byly jeho někdejší křesťanské aktivity. Šestiletý trest si odpykal ve vězení na Pankráci, na Cejlu, v Leopoldově a jáchymovských dolech. I přes extrémně náročné podmínky duchovně podporoval své spoluvězně a těžké roky prožil bez větší psychické újmy. V květnu 1960 byl díky amnestii propuštěn. Při zaměstnání dokončil své středoškolské vzdělání a začal s dálkovým studiem na filozofické fakultě, kde získal titul doktor filozofie. Až do důchodu však pracoval jako soustružník, neboť mu totalitním režimem nebylo umožněno vykonávat jeho vysokoškolskou profesi.

I přes svou skromnost a pokoru představuje morálně výjimečnou osobnost, která se otevřeně postavila režimu a které nesla důsledky svých statečných postojů bez ztráty víry, naděje a lásky. Podle jeho vlastních slov „nelituje ničeho, co ho v životě potkalo“. Velký vliv na utváření jeho osobnosti i názorových postojů mělo nejen prostředí křesťansko-filozoficky smýšlející rodiny ze které pocházel, ale především jeho životní osudy a zkušenosti, které ho ve víře posílily. Po celý život cítil, že jeho duchovním posláním je práce pro druhé. Tomuto cíli se vždy věnoval naplno, v jakékoliv životní situaci, ve které se právě nacházel. Dodnes (2022) je nápomocný potřebným, jako např. pacientům v Hospici Sv. Alžběty.

obrazy