osvědčení o čsk. státním občanství uděleno 6. 4. 1946 ve Vyškově

Brno, Rathausgasse - Radnická 11,
Wigan (Anglie)

gymnázium v Brně,
Lékařská fakulta Německé univerzity v Praze (1932–14. 5. 1938)

lékař,
během války rezidentní lékař v sanatoriu v Dreux (Francie),
po válce pracoval jako chirurg v nemocnicích v Chorley, v Merseyside, ve Wiganu, v Liverpoolu (Anglie), měl zde také soukromou praxi

Liverpoolská astronomická společnost

Odveden do čs. zahraničního vojska 19. 12. 19139 v Chartres (Francie), osobní číslo Z; B-1349.

Během války pracoval jako lékař v sanatoriu v Dreux. Po bombardování v roce 1940 vstoupil české armády v Agde (jižní Francie), se kterou odplul do Anglie. Zde se v roce 1945 oženil a zůstal natrvalo žít. Po válce se nakrátko vrátil do Československa, kde pomáhal s epidemií tyfu v Terezíně.
Jako chirurg se v Anglii specializoval na léčbu dětí s rozštěpem páteře. Během své kariéry vynalezl dva patenty: tzv. Strach-Edney calliper a „shunt“ k odvádění tekutiny z hlav dětí s hydrocefalem.
Byl nadšeným amatérským astronomem, ve své zahradě postavil sluneční observatoř, kterou si sám navrhl.
Po pádu komunismu se mohl poprvé vrátit do Československa. V roce 1994, rok po jeho návštěvě ve Slavkově, zde byl z jeho iniciativy (a iniciativy Neila Pika) odhalen pamětní kámen obětem holocaustu na místním židovském hřbitově. Podílel se také na plánování rekonstrukce tamní synagogy.
Měli tři děti a šest vnoučat.

Margarete Strach

Cornelius Strach
Helene Strach (Bachrich)

Ilse Radó (Strach)
Alice Strach

Rathausgasse - Radnická
rodný dům (dnes Radnická)

článek věnovaný E. H. Strachovi v periodiku Journal of the British Astronomical Association
Slavkov obdržel ocenění za uchovávání památky obětí holocaustu

Menš, LucKub