František Rokos

* 14.11.1863 Lohov (dnes Hlohov, Bohdanče, okres Kutná Hora) – † 15.7.1942 Brno (nemocnice Milosrdných bratří)


pedagog, komunální pracovník, odborný spisovatel


bydliště

Chrlice čp. 139 (škola, dům dnes již neexistuje),
Telnice čp. 4 (škola),
Brno-Tuřany, Tuřanské náměstí 1,
Brno-Královo Pole, Smetanova 8


dílo

- Říše Rakousko-Uherská. Přehled zeměpisného učiva pro školy obecné. Ivančice, Otakar Sadovský (1891)
- Zeměpisné učivo pro školy obecné I, Morava. Chrlice, vlastním nákladem (1891)
- Zeměpisné učivo pro školy obecné. Třebíč, J. F. Kubeš (1892)


zaměstnání

podučitel v Chrlicích (doloženo v roce 1889),
řídicí učitel v Telnicích (od 1. 3. 1905 do roku 1917),
řídicí učitel v Tuřanech (od roku 1917),
řídicí učitel v Brně, Dlouhá ulice


odborné a zájmové organizace

Sokol (místostarosta v Telnicích), starosta Sokola v Tuřanech (zvolen v roce 1918), později starosta Sokola Brno II,
pracoval v hasičském hnutí (župní starosta)


pojmenováno

Rokosova hasičská župa pro Velké Brno


poznámky

Velmi se věnoval svému učitelskému povolání, například na telnické škole zvýšil kázeň žáků a zlepšil jejich školní docházku netradiční spoluprací s rodiči. Pořádal pro ně besedy spojené s recitací žáků, výstavami výkresů či dívčích ručních prací, vzbuzoval tak zájem rodičů o práci školy. Založil „stromkové slavnosti“, kdy byly vysázeny třešňové aleje na telnické návsi a u silnice mezi mosty. Pro zvýšení názornosti výuky si z vlastních prostředků pořizoval různé pomůcky (mapy, diagramy atp.), psal odbornou pedagogickou literaturu s vlastními kresbami.
V obci Telnice založil Raiffeisenku, pracoval v Krejcarovém spolku, který sloužil k podpoře chudých žáků, byl nějakou dobu členem obecního zastupitelstva.
Jeho další velkou aktivitou byla práce v dobrovolném hasičstvu, kde dosáhl značných úspěchů, vykonával dokonce funkci župního náčelníka.
Ve všech učitelských působištích pracoval také v Sokole, v Tuřanech navrhl 10. 1. 1919 na první výborové schůzi vybudování sokolovny, podílel se v počátečním období na realizaci této myšlenky.
Ve výslužbě žil v Brně-Králově Poli.
Zpopelněn v Krematoriu města Brna 21. 7. 1942.
(Za pomoc při vytvoření medailonku děkujeme panu Františkovi Kroutilovi.)



partneři

Matylda Rokosová (Brožová)
sňatek: 6. 8. 1889, Brno-Tuřany (kostel Zvěstování Panny Marie)
(první manželka)
Amalie Rokosová (Fleischhackerová)
sňatek: 22. 7. 1902, Brno (kostel sv. Janů u minoritů)
(druhá manželka)


děti

Josef Rokos
dítě z prvního manželství Richard Rokos
dítě z prvního manželství Marie Rokosová
dítě z druhého manželství Anna Rokosová
dítě z druhého manželství



ulice

Tuřanské náměstí
bydliště doložené v roce 1921 (tehdy Tuřany čp. 84) Smetanova
bydliště doložené v době úmrtí (dnes Berkova)



Menš


Aktualizováno: 06. 09. 2023