Eduard Formánek - Profil osobnosti

PhDr. Eduard Formánek

* 7.4.1845 Klatovy (okres Klatovy) – † 9.8.1900 Dafni u Soluně (Řecko)

pedagog, badatel v oblasti botaniky, odborný spisovatel

zajímavé okolnosti

zprávu o jeho úmrtí poslal generální konzulát v Soluni správě Prvního českého gymnázia s žádostí, aby informovali příbuzné

příčina úmrtí

zánět plic

bydliště

Klatovy čp. 100 (rodný dům),
Brno, Anastasius-Grün-Gasse 24

vzdělání

gymnázium v Klatovech (27. 9. 1864 maturita),
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (PhDr. 1868)

jiné pocty

pamětní deska na rodném domě v Klatovech (odhalena 27. 8. 1905)

dílo

zobrazit

- Beitrag zur Flora des Balkans, Bosporus und Kleinasien. Brünn, E. Formánek 1891,
- Beitrag zur Flora des mitteren und südlichen Mährens. Prag 1886;
- Beitrag zur Flora von Albanien, Korfu und Epirus. Brünn, E. Formánek 1895,
- Beitrag zur Flora von Serbien und Bulgarien. Brünn, E. Formánek 1892,
- Beitrag zur Flora von Serbien und Macedonien. Brünn, E. Formánek 1892,
- Fünfter Beitrag zur Flora von Macedonien. Brünn, E. Formánek 1898,
- Květena Moravy a rakouského Slezska. Brno 1887–1897 (dva díly v rozsahu 1 527 stran);
- Mährisch-schlesische Menthen. Brünn, Naturforschender Verein 1888;
- Sechster Beitrag zur Flora von Macedonien. Brünn, E. Formánek 1900;
- Zweiter Beitrag zur Flora von Serbien und Macedonien. Brünn, E. Formánek 1894

zaměstnání

1868–1871 gymnázium v Litomyšli,
1871–1873 gymnázium ve Vidnavě,
1873–1900 První české gymnázium v Brně

odborné a zájmové organizace

Naturvorschender Verein

hrob

Dafne pod Athosem

poznámky

Vyučoval na prvním českém gymnáziu přírodopis, matematiku a fyziku. Jeho životní láskou se stala bádání botanická na severní i jižní Moravě, uveřejnil četné časopisecké práce, které se staly přípravou ke knize Květena Moravy a rakouského Slezska, kterou vydal vlastním nákladem v rozsahu 1 527 stran. Je to první česky psaná práce o tomto území, i přes některé omyly a chyby zůstává dodnes velmi ceněnou prací.
Další jeho badatelskou oblastní se stal Balkánský poloostrov a území Malé Asie, kam podnikl v letech 1887–1900 čtrnáct namáhavých, svízelných a nebezpečných cest, ze svých výzkumů přivezl velké množství rostlinného materiálu. Přes varování přátel se v roce 1900 vydal na svou čtrnáctou botanickou cestu, kdy chtěl prozkoumat květenu hory Athonské a jejího okolí na poloostrově Hogion Oros. zemřel však 9. 8. 1900 v Dafnisu na úpatí Athosu na zánět plic.
Jeho bratr Romuald věnoval bohaté sběry z Balkánu Moravskému muzeu, uspořádání a odbornému zpracování se ujal profesor české techniky dr. Karel Vandas, rovněž botanik a cestovatel na Balkáně. V roce 1909 vydal objemné dílo (612 stran) Reliquiae Formánekianae, v němž je podchycen ohromný herbář, výsledek všech Formánkových cest.
Jako učitel i badatel byl oceňován pro skromnost a nezištnost od svých kolegů a žáků a tato pověst přetrvává dodnes.
Slavnosti odhalení pamětní desky v Klatovech se účastnila manželka a syn.

obrazy