Božena Věrná

* 18.5.1901 Letonice (okres Vyškov) – † 19.5.1967 Brno


básnířka, odborná učitelka, předkladatelka, publicistka


pseudonym

Božena Fmarja Věrná, B. F. Maria Ha de Vernyj, B. F. Maria Terezia Ha de Vernyj, B. Harde Věrnyj


zajímavé okolnosti

Svá díla vydávala od roku 1928 vlastním nákladem ve vlastní grafické úpravě v 18 výtiscích, které údajně rozdávala.
Josef Hrabák ji ve své autobiografii popsal jako "elegantní, plachou, ale také dost namyšlenou", a dodal, že v užším kruhu známých se jí říkalo Božena Fujara Věrná.
Božena Věrná napsala tři básně věnované L. Janáčkovi, první s názvem "Zázrak" poslala skladateli 24. 1. 1924. Další dvě Janáčkem inspirované ("Po Janáčkově Šárce" a "L. J.") zařadila do sbírky Tři okna.
V roce 1928 napsal Leoš Janáček v dopisu Kamile Stösslové: "Dnes ráno jsem byl "obšťastněn" rychlou návštěvou prý dámy, která cosi zabaleného dala služce "pro Mistra" a rychle zmizela. Rozbalím. Básně. (...) Ty básně o mně svědčí, že více ví o mně, že mně blíže zná. Jméno básnířky: Božena Fmarja Věrná z Brna".


bydliště

Vyškov, ulice Sv. Čecha,
Brno, Pellicogasse - Pellicova 69


vzdělání

učitelský ústav v Kroměříži, poté v Olomouci (studovala češtinu, němčinu, francouzštinu, rumunštinu, pedagogiku a těsnopis)


dílo

zobrazit


zaměstnání

odborná učitelka v Holubicích, Rousínově, Bučovicích a v Brně,
kromě hlavního zaměstnání pracovala jako vychovatelka sester v Nemocnici Milosrdných bratří,
překládala z angličtiny, dánštiny, rumunštiny a němčiny


poznámky

Byla třetí dcerou nadučitele v Letonicích. Dětství prožila v Nových Hvězdlicích, kde rodina žila po narození jejího bratra Arnošta. Studovala v Kroměříží a Olomouci; češtinu, němčinu, francouzštinu, rumunštinu a další jazyky jako latinu, angličtinu, srbochorvatštinu a esperanto. Studovala také pedagogiku a těsnopis, hudbu, malbu, tanec, historii, zeměpis a astronomii.
Angažovala se v různých organizacích - charitativních, mírového a občanského hnutí, v ženských a spisovatelských spolcích.
Po druhé světové válce byla suspendována a obviněna z kolaborace kvůli kontaktům s Němci a za vydávání knih v době okupace. Po třech letech soudních sporů byla obvinění zproštěna. Po dlouhodobé pracovní neschopnosti (srdeční onemocnění zhoršující se stresem) požádala o starobní důchod a nastoupila do invalidního důchodu.

Recenze na její knihu Homo radius, která vyšla v roce 1930, zněla: "Božena Fmarja Věrná je první ženou, jež se odvážila své ženské jméno podepsati na knihu, hodnou hlásati zvučně do světa víru v nového člověka, v lásku ženy a manželství. Kdyby to napsal muž, cizinec, byl by slavný. Takto je to jen Věrná se svou nesmírnou vírou ve svého Homo radia".




osoby

Hana Benešová
přítelkyně Josef Hrabák
J. Hrabák vzpomíná na B. Věrnou ve své autobiografii Leoš Janáček
B. Věrná napsala tři básně věnované L. Janáčkovi Alice Masaryková
přítelkyně



ulice

stavby

Kostel sv. Leopolda a klášter Milosrdných bratří
Vídeňská
v nemocnici Milosrdných bratří pracovala jako vychovatelka sester


LucKub


Aktualizováno: 28. 12. 2022