Vojenská akademie v Hranicích (1924–1926),
Vysoká válečná škola v Praze (ukončil v červenci 1937)

voják z povolání (v roce 1939 v hodnosti štábní kapitán generálního štábu),
do čs. armády se vrátil znovu po válce (do zálohy přeložen v listopadu 1956)

V posledním roce první světové války byl povolán do rakousko-uherské armády, ve které sloužil od února do prosince 1918 u střeleckého pluku 25 ve Sv. Hypolitu. Vojenskou prezenční službu absolvoval v čs. armádě od října 1920 do září 1922 u různých útvarů a do zálohy odešel v hodnosti četaře aspiranta. V říjnu 1923 se do čs. armády vrátil, přičemž u ženijního pluku 3 Komárno a Ženijního učiliště Litoměřice vykonával přípravnou službu k přijetí za rotmistra z povolání. V říjnu 1924 nastoupil do Vojenské akademie v Hranicích a po dvouletém studiu ji opustil jako poručík pěchoty. Následoval devítiměsíční pobyt v aplikační škole při Učilišti pro pěší vojsko v Milovicích. Poté sloužil jako velitel čety u pěšího pluku 17 v Hlohovci (1927–1931), pěšího pluku 24 ve Znojmě (1931–1933) a pěšího pluku 23 v Trnavě a Bratislavě (1933–1935). V únoru 1935 byl v hodnosti nadporučíka, které dosáhl v říjnu 1930, povolán ke studiu na Vysoké škole válečné. Po jeho skončení se v červenci 1937 coby kapitán pěchoty (povýšen v říjnu 1936) stal příslušníkem štábu 9. divize v Bratislavě. O rok později byl převeden do stavovské skupiny důstojníků generálního štábu a ustanoven přednostou 3. (operačního) oddělení uvedené divize.
V červenci 1939 absolvoval v Praze kurz pro tiskové referenty a začal působit jako tiskový referent na okresním úřadu ve Velkém Meziříčí. Dne 25. 8. 1939 (v den jeho 39. narozenin -Menš) byl zatčen na schůzce moravských tiskových referentů ve Zlíně, převezen spolu s nimi do Brna na Špilberk, odkud byli všichni začátkem října 1939 deportováni do Prahy. Přestože se vyšetřovacím orgánům nepodařilo jej z odbojové činnosti usvědčit, byl až do konce války vězněn v koncentračním táboře.
Do čs. armády se vrátil v červnu 1945 a působil na velitelství 4. oblasti v Bratislavě. Zpočátku zastával funkci přednosty operační skupiny 3. oddělení štábu. V lednu 1948 se stal podnáčelníkem štábu 4. oblasti, v říjnu téhož roku byl povýšen na plukovníka generálního štábu. Od září 1950 převzal řízení mobilizačního oddělení u velitelství týlu 2. vojenského okruhu v Trenčíně. V říjnu 1953 odešel na Vojenskou katedru Vysoké školy ekonomické do Bratislavy, kde působil až do svého přeložení do zálohy v listopadu 1956.

zobrazit

25. 8. 1939
Zatčení tzv. tiskových referentů ve Zlíně
tiskový referent, krycí značka C-15

Menš