V noci ze 4. na 5. září 1943 došlo k velkém bombardování Berlína, poškozena byla i část věznice v Plötzensee. Bomby zasáhly třetí blok a v popravčím domě požár poškodil gilotinu. Při náletu se pěti Francouzům podařilo uprchnout, ale byli záhy dopadeni. Poté byl vydán rozkaz k hromadné popravě, rozhodování o milosti bylo zkráceno z několika měsíců na několik hodin. Tehdy bylo na oddělení smrti 400 vězňů, z nichž velkou část tvořili Češi.
Pro události 7. až 9. září 1943 v Berlíně-Plötzensee se vžilo označení „Krvavé noci“. Gilotina nefungovala a popravy probíhaly oběšením, vlastně uškrcením v oprátkách. Panoval zmatek, vězni nesměli napsat poslední dopis. Protože nešla elektřina, popravovalo se při svíčkách od 18.30 do 8.30 hodin následujícího dne. Společně bylo popravováno vždy osm odsouzenců, kteří byli od sebe odděleni černým papírem. Za dobu tří dnů bylo popraveno 360 lidí (někdy uváděn počet 294 nebo 330), z toho by mělo být 140 Čechů.

Olomouc, Novopovelská 47 (před zatčením, dnes se ulice jmenuje Schweitzerova)

Čs. válečný kříž 1939 in memoriam (číslo matriky 14 341, udělen 15. 12. 1945)

jeho jméno je uvedeno v památníku v Hrabyni

strojník (před první světovou válkou),
policejní inspektor v Olomouci

Sokol

Byl vojínem 54. praporu rakousko-uherské armády. Zajat u Tarnopolu, do legií se přihlásil 18. 6. 1917, do čs. legie v Rusku zařazen 26. 6. 1917, transportní prapor, desátník. Konec v legiích 5. 6. 1920, poslední útvar: 1. jízdní pluk, posádka Vladivostok, poslední hodnost: desátník.
Zapojen do odboje na Olomoucku od jara 1941. Gestapem zatčen 1. 6. 1942 pro činnost ve skupině ilegálního hnutí odporu „Tajná organizace KSČ“. Odsouzen spolu s dalšími členy skupiny 4. senátem Lidového soudního dvora v Berlíně 29. 6. 1943 k trestu smrti, rozsudek byl vykonán 8. 9. 1943.
(Informace a fotografie pro naši encyklopedii doplnila paní Věra Buksová, děkujeme.)

Marie Mišáková (Navrátilová)

Dobroslava Petzoldová (Mišáková)
Josef Mišák

karta popraveného v Plötzensee - Josef Mišák
legie 100 - Josef Mišák

Menš