Antonie Hotárková

* 16.5.1890 Brno-Židenice – † 22.4.1975 Brno

tovární dělnice, odborová pracovnice, sociální pracovnice; funkcionářka KSČ v Brně

rodné jméno

Rozsívalová

zajímavé okolnosti

v roce 1912 byla zvolena odborovou důvěrnicí Popprovy továrny a členkou ústředního stávkového výboru (sídlo stávkového výboru všech brněnských textilních továren bylo v hostinci u Švábenských na Cejlu č. 115)

bydliště

Brno-Židenice čp. 100 (rodný dům),
Brno, Žerotínova 1

vyznamenání a pocty

Řád republiky,
Československá cena obránců míru,
další ocenění

zaměstnání

od 14 let pracovala jako tovární dělnice,
kvůli své odborové a stávkové činnosti byla ve 22 letech z práce propuštěna a dlouho nemohla najít zaměstnání,
po intervenci Josefa Hybeše dostala práci v Hechtově továrně na Špitálce

politická orientace

Sociálně demokratická strana (od roku 1908); KSČ (od roku 1921)

odborné a zájmové organizace

Lasalle v Židenicích,
Rudá pomoc,
Rudé odbory,
Výbor pro pomoc demokratickému Španělsku,
Svaz přátel SSSR

poznámky

Po první světové válce se zapojila do stranické práce v sociální demokracii; v roce 1920 byla zvolena delegátkou dělnické strany; v roce 1921 byla zvolena členkou zakládajícího výboru KSČ v organizaci v Židenicích. Zastávala také funkci členky obvodního výboru, předsedkyně krajské komise žen a komise žen obvodu.
Jako funkcionářka Jednoty žen a dívek organizovala i služebné (ne jenom tovární dělnice) a pomáhala jim. V té době byla také za KSČ členkou městského zastupitelstva a členkou sociální komise města Brna. Věnovala se zřizování dětských útulků, hledání pracovních příležitostí pro rodiny nezaměstnaných a zajišťovala jim ubytování.
V roce 1924 navrhla, aby byla v Židenicích zřízena dětská družina po vzoru Sovětského svazu, a sama ji také organizovala. Postupně se do družiny připojilo na 300 matek s dětmi. Ženy se učily vyrábět různé výrobky z lýka, látky a pod., hrávala se divadla a organizovaly akce, z výtěžku pak byly podporovány děti, byly pro ně organizovány letní tábory a jiné aktivity.
V roce 1925 byla zvolena do ÚV KSČ (členka do roku 1931), ÚV komise žen, byla členkou krajského výboru a vedoucí krajské komise žen.
Ve 30. letech se seznámila s J. Fajmanovou, podílely se spolu na různých akcích, např. rozbily schůzi německých nacistů v Německém domě, schůzi nacistů v DOPZu a jiné.
Antonie Hotárková byla od roku 1931 vdovou, manželství bylo bezdětné, pracovala jako opatrovnice v dětském útulku v Brně. V roce 1935 vedla stranickou školu žen v Třebíči.
Během okupace byla zatčena, vyslýchána asi měsíc na brněnském gestapu, poté propuštěna jako nespolehlivá z práce a přemístěna do Příbrami.
Po válce se vrátila do Brna, kde pracovala v krajské komisi žen a v místní organizaci KSČ. Na první krajské konferenci v roce 1945 byla zvolena předsedkyní krajské komise žen, stala se členkou ÚNV a jeho komise sociální a zásobovací.
Dále zastávala funkci předsedkyně závodní organizace a místopředsedkyně okresního výboru městských zaměstnanců až do jeho zrušení v roce 1951.
Až do roku 1967 byla členkou KV obránců míru v Brně.
Po roce 1945 bylo její zásluhou v Brně vybudováno několik jeslí a mateřských škol.
(příjmení za svobodna uvádíme podle matriky narození -LucKub)