gymnázium v Brně-Husovicích na Vranovské ulici,
LF MU v Brně,
předtím ještě zahájil studium na VUT v Brně, ale protože koncem 40. let tehdejší vláda rozhodla, že není možné studovat dvě vysoké školy najednou, studium na VUT ukončil a pokračoval dále na medicíně

přednosta ARO ve Výzkumném ústavu traumatologickém v Brně

Citace z dopisu JUDr. Michaely Chalupové Kusákové z 12. 8. 2024: „Můj dědeček měl s Amalií Kusákovou syna Ivana, který vystudoval medicínu a celý svůj život věnoval záchraně lidských životů. Byl přednostou ARO ve Výzkumném ústavu traumatologickém nebo chcete-li dnešní Úrazovky. Společně se svými kolegy se významnou měrou zasloužil o vybudování prvního oddělení ARO a traumatologie v městě Brně. Pracoval nejen jako lékař, primář, ale i jako vědec. Zasloužil se o rozvoj traumatologie a hlavně společně s Chiranou ve Staré Turé pracoval na výzkumu plicní ventilace a vývoje přístrojů pro podporu plic, které tak významně nyní pomáhají při léčbě Covidu. Bohužel zemřel v roce 1989 těsně před revolucí, takže už se nedožil úspěchu, které tyto přístroje přinesly v oblasti onemocnění dýchacího ústrojí. Podle mých informací mu byla v budově Úrazovky odhalena i pamětní deska. Nevím ale zda se tam ještě nachází. Nedávno bylo oddělení ARO přeneseno do Bohunic a to mi bylo docela líto. Protože tým lékařů a dalších odborníků z Chirany, který se v sedmdesátých letech podílel na založení tohoto oddělení, vykonal v podmínkách tehdejšího komunistického režimu neskutečnou práci a zároveň prokázal i velkou odvahu. Tehdy vše bylo tajné a bylo pod přísným dohledem. Navíc se jednalo i o mezinárodní výzkum. Podílel se na tom i tým litevských lékařů z Rigy. Myslím si, že i můj otec byl přínosem pro toto město a je škoda, že se na něj zapomnělo. Ale nejen na něj, taky na všechny lékaře, kteří našli tu odvahu pracovat v totalitních podmínkách, pod tuhým dohledem vládnoucího režimu na výzkumu, který byl v té době naprosto jedinečným. A kromě toho zvládali každodenně starat se o vážně nemocné nebo těžce zraněné pacienty. Tehdejší ARO v Úrazovce patřilo ke špičkovým pracovištím, tak jako například kardiologie nebo transplantace u sv. Anny. Mimo jiné tato pracoviště úzce spolupracovala i při výzkumu úrazové traumatologie. Bohužel dnes už o tom nikdo neví.
Jeho manželka se jmenovala Eva Kusáková a rovněž byla lékařkou. Náležel jí titul MUDr. Měl dvě dcery Michaelu a Barboru.”

Místo posledního odpočinku: Ústřední hřbitov v Brně, skup. 30, hrob č. 6-7.

František Kusák
Amalie Kusáková (Stenclová-Majtnerová)

Helena Knozová (Kusáková)

LucKub