Ing. Jan Sigmund

* 28.9.1895 Lutín (okres Olomouc) – † 30.6.1942 Brno, Kounicovy koleje


válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; druhé stanné právo
bratr osobnosti: Ing. Miroslav Sigmund
otec osobnosti: Jan (John) Sigmund


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


zajímavé okolnosti

odsouzen stanným soudem v Brně 30. 6. 1942 pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti a pro přípravu velezrady k trestu smrti a zabavení veškerého majetku


příčina úmrtí

popraven


bydliště

Lutín čp. 88


vzdělání

vysokoškolské


jiné pocty

pamětní deska v Lutíně na budově Společenského domu (odhalena 1992), jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí světových válek v Lutíně


zaměstnání

továrník, majitel strojírenských a chemických podniků Sigma a Chema v Lutíně


hrob

hřbitov ve Slatinicích (kenotaf)


pojmenováno

ulice „Jana Sigmunda“ v Lutíně,
zdejší průmyslová škola nese Sigmundovo jméno,
„Park Jana Sigmunda“ v Lutíně, tamtéž na pomníku u kapličky je uvedeno jeho jméno


poznámky

V roce 1932 pod reklamním sloganem „Na pumpy jsou Sigmundi“ se podíleli na vyčerpání vody z podzemního řečiště Punkvy v Moravském krasu. Reagovali okamžitě na oznámení profesora Karla Absolona a vyslali stroje a dělníky z Lutína na místo. Zvládli velmi vyčerpávající práci při dopravě čerpadel, potrubí, elektrických kabelů a další techniky jeskyněmi.
Za týden (4. 2. 1932) vodu vyčerpali a na krátkou dobu badatelé mohli vstoupit do dosud neprozkoumaných míst. O pár dní později sice povodeň veškerou instalaci zničila a stroje zavalila bahnem, ale cíl byl splněn. Profesor Absolon už věděl, kudy vedou podzemní chodby. O akci vznikl i dokumentární film.
Sigmundové v období první republiky následovali Baťova příkladu, např. v racionalizaci výroby a aktivním pronikání na zahraniční trhy. Dovedli se však vyhnout jeho některým excesům, včetně kultu osobnosti, organizování masových oslav nebo špiclování v soukromí zaměstnanců. V Lutíně postavili společenský dům, bazén, stadion a další zařízení.
Sigmundovy podniky za první republiky zásobovaly armádu plynovými maskami a další výstrojí.
Ještě na začátku okupace se podařilo vyvézt z Lutína do Anglie důležité výkresy, dokumentaci, dokonce i vedoucí odborníky a několik desítek obráběcích strojů. Nacisté usilovali, aby se podniky dostaly do německých rukou a aby zahraniční obchodní zastoupení získala SD (Sicherheitsdienst - Zahraniční rozvědka - VI. úřad Říšského hlavního bezpečnostního úřadu - RSHA) - přes obchodní styky se měli infiltrovat němečtí špioni do zájmových zemí pro německou rozvědku.
Jakmile se Sigmund nechtěl podvolit nátlaku, byl 6. 11. 1940 zatčen. Členové gestapa neviděli dostatek důvodů k předání stannému soudu, proti Sigmundovi se stavěl zejména vedoucí služebny v Olomouci Heinrich Gottschling a vedoucí služebny SD v Olomouci Wolfgang Otto Kohl. Vedoucí řídící úřadovny gestapa v Brně Nölle tlaku neodolal - Sigmund byl postaven 30. června 1942 před stanný soud (Kohl, který se v roce 1940 podílel na Sigmundově zatčení, se stal členem senátu), byl odsouzen k smrti za „schvalování atentátu“! Je to příklad, jak bezpečnostní složky využily stanného práva, aby se zbavily člověka, proti kterému neměly po celou dlouhou dobu vazby dostatek důkazů.
Po druhé světové válce, přes angažovanost celé rodiny Sigmundů na straně Spojenců, bratr Miroslav Sigmund a bratr František Sigmund, syn Jan) či poprava Ing. Jana Sigmunda, nezabránily znárodnění na základě dekretů prezidenta republiky. Z firmy se stal národní podnik Sigma a z Československé republiky odešli i zbývající členové rodiny, včetně Janovy dcery Jitky.
Ing. Jan Sigmund byl zpopelněn v Krematoriu města Brna dne 1. 7. 1942, číslo kremace 6079.
(Životopisné údaje příslušníků rodu Sigmundů laskavě doplnil 20. 5. 2010 pan Jean Sigmund z Francie, děkujeme.)

Vlastivědné muzeum v Olomouci připravilo výstavu „Sigma. 150 let tradice výroby čerpadel“ (7. 6. – 15. 9. 2019), která dokumentuje historii podniku od malé řemeslnické dílny po dnešní moderní výrobní společnost. Výstavu obohatily také originály osobních dokumentů z rodinného archivu Sigmundů, které muzeum získalo do svých sbírek.



osoby

Karel Absolon
spolupráce při výzkumu v Moravském krasu


partneři

Marie Sigmundová (Kopecká)
sňatek: 28. 8. 1920


děti

Jan (John) Sigmund
pilot RAF za druhé světové války Jitka Paterson (Sigmundová)
po druhé světové válce odešla z Československa Alena Krejcir (Sigmundová)




události

1. 7. 1942
Zápis popravených v Brně 30. 6. 1942
v protokolu uveden pod číslem 2557/b
30. 6. 1942
Popravy ve druhém stanném právu v Brně (úterý 30. června)
jeden z popravených



Menš


Aktualizováno: 29. 09. 2023