Internetová encyklopedie dějin Brna

Jan Sigmund

    Ing. Jan Sigmund


    • * 28.9.1895 Třebčín – † 30.6.1942 Brno, Kounicovy koleje


    • válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; druhé stanné právo


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zajímavé okolnosti

      V roce 1932 pod reklamním sloganem „Na pumpy jsou Sigmundi“ se podíleli na vyčerpání vody z podzemního řečiště Punkvy v Moravském krasu. Reagovali okamžitě na oznámení profesora Karla Absolona a vyslali stroje a dělníky z Lutína na místo. Zvládli velmi vyčerpávající práci při dopravě čerpadel, potrubí, elektrických kabelů a další techniky jeskyněmi.
      Za týden (4. 2. 1932) vodu vyčerpali a na krátkou dobu badatelé mohli vstoupit do dosud neprozkoumaných míst. O pár dní později sice povodeň veškerou instalaci zničila a stroje zavalila bahnem, ale cíl byl splněn. Profesor Absolon už věděl, kudy vedou podzemní chodby. O akci vznikl i dokumentární film.

    • příčina úmrtí

      popraven


    • bydliště

      Lutín u Olomouce


    • vzdělání

      vysokoškolské


    • zaměstnání

      továrník, majitel strojírenských a chemických podniků Sigma a Chema v Lutíně


    • pojmenováno

      ulice „Jana Sigmunda“ v Lutíně,
      zdejší průmyslová škola nese Sigmundovo jméno,
      „Park Jana Sigmunda“ v Lutíně, tamtéž na pomníku u kapličky je uvedeno jeho jméno


    • poznámky

      Sigmundové v období první republiky následovali Baťova příkladu, např. v racionalizaci výroby a aktivním pronikání na zahraniční trhy. Dovedli se však vyhnout jeho některým excesům, včetně kultu osobnosti, organizování masových oslav nebo špiclování v soukromí zaměstnanců. V Lutíně postavili společenský dům, bazén, stadion a další zařízení.
      Sigmundovy podniky za první republiky zásobovaly armádu plynovými maskami a další výstrojí.
      Ještě na začátku okupace se podařilo vyvézt z Lutína do Anglie důležité výkresy, dokumentaci, dokonce i vedoucí odborníky a několik desítek obráběcích strojů. Nacisté usilovali, aby se podniky dostaly do německých rukou a aby zahraniční obchodní zastoupení získala SD (Sicherheitsdienst - Zahraniční rozvědka - VI. úřad Říšského hlavního bezpečnostního úřadu - RSHA) - přes obchodní styky se měli infiltrovat němečtí špioni do zájmových zemí pro německou rozvědku.
      Jakmile se Sigmund nechtěl podvolit nátlaku, byl 6. 11. 1940 zatčen. Členové gestapa neviděli dostatek důvodů k předání stannému soudu, proti Sigmundovi se stavěl zejména vedoucí služebny v Olomouci Heinrich Gottschling a vedoucí služebny SD v Olomouci Wolfgang Otto Kohl. Vedoucí řídící úřadovny gestapa v Brně Nölle tlaku neodolal - Sigmund byl postaven 30. června 1942 před stanný soud (Kohl, který se v roce 1940 podílel na Sigmundově zatčení, se stal členem senátu), byl odsouzen k smrti za „schvalování atentátu“! Je to příklad, jak bezpečnostní složky využily stanného práva, aby se zbavily člověka, proti kterému neměly po celou dlouhou dobu vazby dostatek důkazů.
      Po druhé světové válce, přes angažovanost celé rodiny Sigmundů na straně Spojenců (bratři Miroslav a František Sigmundovi, syn Jan) či poprava Ing. Jana Sigmunda, nezabránily znárodnění na základě dekretů prezidenta republiky. Z firmy se stal národní podnik Sigma a z Československé republiky odešli i zbývající členové rodiny, včetně Janovy dcery Jitky.
      Ing. Jan Sigmund byl zpopelněn v Krematoriu města Brna dne 1. 7. 1942.

      (Životopisné údaje příslušníků rodu Sigmundů laskavě doplnil 20. 5. 2010 pan Jean Sigmund z Francie, děkujeme.)


    • prameny, literatura


    • osoby

      Karel Absolon
      spolupráce při výzkumu v Moravském krasu


    • partneři

      Marie Sigmundová (Kopecká)


    • děti

      Jan (John) Sigmund
      pilot RAF za druhé světové války Jitka Peterson (Sigmundová)
      po druhé světové válce odešla z Československa Alena Krejcir (Sigmundová)


    • rodiče

      Jan Sigmund
      Cecilie Sigmundová (Nováková)


    • sourozenci

      Miroslav Sigmund
      Marie Gruntová (Sigmundová)
      František Sigmund


    • události

      1. 7. 1942
      Zápis popravených v Brně 30. 6. 1942
      v protokolu uveden pod číslem 2557/b
      30. 6. 1942
      Popravy ve druhém stanném právu v Brně (úterý 30. června)
      jeden z popravených


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 22. 01. 2017