Jan Bezděk

* 15.12.1907 Martinice (okres Kroměříž) – † 18.3.1943 Frankfurt nad Mohanem


válka a odboj 1938–1945; oběti okupace


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


příčina úmrtí

popraven


bydliště

Brno-Královo Pole, Na čtvrtkách 13


vzdělání

základní škola Martinice, okr. Kroměříž


vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1939 in memoriam (17. 11. 1945)


jiné pocty

pamětní deska ve škole v Martinicích,
„Základní škola Jana Bezděka Martinice, okr. Kroměříž“ (pojmenování od 16. 8. 2008, v rámci oslav 150. výročí školy)


zaměstnání

technický úředník na ředitelství Československých státních drah v Brně


odborné a zájmové organizace

Sokol Brno-Královo Pole


poznámky

Jan Bezděk patřil k těm, kteří se angažovali v odporu proti důsledkům kapitulace, mnichovského diktátu a okupace. Od počátku pracoval v odbojové organizaci Obrana národa ve velmi aktivní železniční skupině. Brněnští železničáři se zapojili v přípravě ozbrojeného odporu distribucí zbraní různým odbojovým skupinám na Moravě a v přípravě diverzních akcí, zaměřených proti německým vojenským transportům. Organizovali také přechod ohrožených odpůrců fašismu do zahraničí a podíleli se na zpravodajské činnosti a šíření ilegálních tiskovin.
Jan Bezděk byl gestapem zatčen 16. 2. 1940, vězněn v Sušilových a Kounicových kolejích v Brně, poté ve Vratislavi (cela 229/B II, doloženo k datu 8. 2. 1941) a na Mírově.
V březnu 1941 byl převezen k soudnímu řízení do Diezu (Diez a.d. Lahn) a Frankfurtu (Frankfurt am Main). Soud s brněnskou skupinou Bezděk, Kubinger, Smutný, Vlk a Wilka se konal ve Frankfurtu nad Mohanem, všichni (s výjimkou Aloise Kubingera), obžalovaní byli odsouzeni 20. 10. 1942 k smrti bez práva odvolání pro velezrádnou činnost a přípravu teroristických akcí, a v podvečer dne 18. 3. 1943 popraveni.
Podle přípisu protektorátního ředitelství drah z 8. 1. 1943 byla manželce zastavena výplata „odpočivných platů“ k 31. 12. 1942, protože byl Jan Bezděk odsouzen k trestu smrti a trvalé ztrátě cti.
V roce 1945 bylo ve Frankfurtu nalezeno 20 uren s popelem popravených brněnských odbojářů. Všichni byli zapojeni do aktivit Obrany národa. Tyto urny byly převezeny v září 1967 do Brna a s vojenskými poctami pietně uloženy na brněnském Ústředním hřbitově. Ze skupiny Wilka, Smutný, Bezděk, Kubinger a Vlk se podařilo najít urny jen prvních dvou.
Velvyslanectví ČR v Bonnu následně rodině Jana Bezděka zprostředkovalo informaci z hesenského Hlavního státního archivu, potvrzující konání soudního procesu a vykonání popravy s tím, že tělesné pozůstatky popravených nebyly v řadě případů zpopelněny, ale byly poskytnuty anatomickým ústavům ve Frankfurtu a Giesenu.

Podrobné a na základě úředních dokumentů ověřené údaje k životopisu a obrazovou dokumentaci pro naši encyklopedii poskytl dne 18. 7. 2012 doc. dr. Milan Bezděk.
Fotografii pamětní desky v Martinicích pro naši encyklopedii zaslala dne 18. 3. 2009 paní Věra Bezděková. Oběma děkujeme.




osoby

Alois Kubinger
spolupráce v odboji, společně souzeni ve Frankfurtu nad Mohanem Antonín Smutný
spolupráce v odboji, společně souzeni ve Frankfurtu nad Mohanem Oldřich Vilka (Wilka)
spolupráce v odboji, společně souzeni ve Frankfurtu nad Mohanem Rudolf Vlk
spolupráce v odboji, společně souzeni ve Frankfurtu nad Mohanem




ulice

Na čtvrtkách
bydliště (dnes Mečířova)


osoba na objektech

oběti okupace
pamětní deska: Kounicova 26/01


Menš


Aktualizováno: 24. 07. 2019