Encyklopedie dějin města Brna

Jan Bezděk

    Jan Bezděk


    • * 15.12.1907 Martinice, okr. Kroměříž – † 18.3.1943 Frankfurt nad Mohanem


    • válka a odboj 1938–1945; oběti okupace


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • příčina úmrtí

      popraven


    • bydliště

      Brno-Královo Pole, Na čtvrtkách 13


    • vzdělání

      základní škola Martinice, okr. Kroměříž

    • vyznamenání a pocty

      Československý válečný kříž 1939 in memoriam (17. 11. 1945)

    • jiné pocty

      pamětní deska ve škole v Martinicích,
      „Základní škola Jana Bezděka Martinice, okr. Kroměříž“ (pojmenování od 16. 8. 2008, v rámci oslav 150. výročí školy)


    • zaměstnání

      technický úředník na ředitelství Československých státních drah v Brně

    • odborné a zájmové organizace

      Sokol Brno-Královo Pole


    • poznámky

      Jan Bezděk patřil k těm, kteří se angažovali v odporu proti důsledkům kapitulace, mnichovského diktátu a okupace. Od počátku pracoval v odbojové organizaci Obrana národa ve velmi aktivní železniční skupině. Brněnští železničáři se zapojili v přípravě ozbrojeného odporu distribucí zbraní různým odbojovým skupinám na Moravě a v přípravě diverzních akcí, zaměřených proti německým vojenským transportům. Organizovali také přechod ohrožených odpůrců fašismu do zahraničí a podíleli se na zpravodajské činnosti a šíření ilegálních tiskovin.
      Jan Bezděk byl gestapem zatčen 16. 2. 1940, vězněn v Sušilových a Kounicových kolejích v Brně, poté ve Vratislavi (cela 229/B II, doloženo k datu 8. 2. 1941) a na Mírově. V březnu 1941 byl převezen k soudnímu řízení do Diezu (Diez a.d. Lahn) a Frankfurtu (Frankfurt a.Main). Soud s brněnskou skupinou Bezděk, Kubinger, Smutný, Vlk a Wilka se konal ve Frankfurtu nad Mohanem, všichni tito obžalovaní byli odsouzeni 20. 10. 1942 k smrti bez práva odvolání pro velezrádnou činnost a přípravu teroristických akcí, a v podvečer dne 18. 3. 1943 popraveni.
      Podle přípisu protektorátního ředitelství drah z 8. 1. 1943 byla manželce zastavena výplata „odpočivných platů“ k 31. 12. 1942, protože byl Jan Bezděk odsouzen k trestu smrti a trvalé ztrátě cti.
      V roce 1945 bylo ve Frankfurtu nalezeno 20 uren s popelem popravených brněnských odbojářů. Všichni byli zapojeni do aktivit Obrany národa. Tyto urny byly převezeny v září 1967 do Brna a s vojenskými poctami pietně uloženy na brněnském Ústředním hřbitově. Ze skupiny Wilka, Smutný, Bezděk, Kubinger a Vlk se podařilo najít urny jen prvních dvou. Velvyslanectví ČR v Bonnu následně rodině Jana Bezděka zprostředkovalo informaci z hesenského Hlavního státního archivu, potvrzující konání soudního procesu a vykonání popravy s tím, že tělesné pozůstatky popravených nebyly v řadě případů zpopelněny, ale byly poskytnuty anatomickým ústavům ve Frankfurtu a Giesenu.

      Podrobné a na základě úředních dokumentů ověřené údaje k životopisu a obrazovou dokumentaci pro naši encyklopedii poskytl dne 18. 7. 2012 doc. dr. Milan Bezděk.
      Fotografii pamětní desky v Martinicích pro naši encyklopedii zaslala dne 18. 3. 2009 paní Věra Bezděková. Oběma našim čtenářům děkujeme.


    • obrazy

      Jan Bezděk. Fotografii pro naši encyklopedii poskytl dr. Milan Bezděk. Děkujeme.   Unikátní kresba cely číslo 229/B II v Breslau (Vratislav), datovaná 8. 2.1941, jejímž autorem je Jan Bezděk.  Fotografii pro naši encyklopedii poskytl dr. Milan Bezděk. Děkujeme.   Příkaz k vzetí do vazby (Haftbefehl) Jana Bezděka.  Dokument pro naši encyklopedii poskytl dr. Milan Bezděk. Děkujeme.   Dopis protektorátního ředitelství drah, Praha 8. 1. 1943, kterým byla manželce Jana Bezděka zastavena výplata tzv. „odpočivných platů“; zůstala tedy se dvěma syny bez finančních prostředků.  Dokument pro naši encyklopedii poskytl dr.... Žádost o pomoc při pátrání v německých archivech.  Dokument pro naši encyklopedii poskytl dr. Milan Bezděk. Děkujeme. Dopis konzulárního oddělení v Bonnu ve věci pátrání po popravených ve Frankfurtu nad Mohanem.  Dokument pro naši encyklopedii poskytl dr. Milan Bezděk. Děkujeme. Titulní strana Úředního listu Ředitelství státních drah v Brně s uveřejněním jmen zaměstnanců československých železnic, kterým prezident republiky udělil Československý válečný kříž 1939 in memoriam.  Dokument pro naši... Pamětní deska věnovaná Janu Bezděkovi, která je umístěna na škole v Martinicích. Fotografii poskytla paní Věra Bezděková, děkujeme.


    • prameny, literatura

      zobrazit "In memoriam"
      "Bratřím, kteří přinesli oběť nejvyšší"
      "Obrana národa na Brněnsku 15.3.1939-29.2.1940"
      "Brněnští občané v boji proti fašismu"


    • partneři

      Ludmila Bezděková


    • děti

      Jan Bezděk
      Milan Bezděk


    • ulice

      Na čtvrtkách
      bydliště (dnes Mečířova)


    • osoba na objektech

      oběti okupace
      pamětní deska: Kounicova 26/01


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 14. 12. 2014

Jan Bezděk. Fotografii pro naši encyklopedii poskytl dr. Milan Bezděk. Děkujeme.